Komplex plný barev. Lidový dům architektů Arndta a Gebhardta kombinuje trendy německé avantgardy
Uprostřed tajuplných durynských lesů ve městečku Probstzella ční nad tradičními břidlicí obloženými domy monumentální dílo německého funkcionalismu. Haus des Volkes architektů Alfreda Arndta a Ernsta Gebhardta je velkorysým, ale stále neobjeveným monumentem německé avantgardy.
Trendy německého funkcionalismu
Malé městečko Prosbstzella se nachází nedaleko našich západních hranic ve spolkové zemi Durynsko. Během druhé poloviny minulého století bylo důležitým hraničním přechodem mezi východním a západním světem.
Kromě toho je pomyslnou Mekkou německé meziválečné architektury. V letech 1925–1927 byl totiž ve městě vystavěn rozsáhlý komplex Haus des Volkes (Lidový dům), ve kterém jeho architekti Alfred Arndt a Ernst Gebhardt zhodnotili nejnovější trendy německé funkcionalistické architektury, jejíž vliv přicházel především z nedalekého Bauhausu.
Čtěte také
Hlavní architekt stavby Alfred Arndt na této slavné německé škole působil mezi lety 1921–1926. Stihl tak nejprogresivnější období instituce. Na Bauhausu se věnoval především studiu barev a nástěnné malby. Mezi jeho profesory patřili Johannes Itten, Paul Klee, Wassily Kandinsky nebo Hinnerk Scheper.
Komplex plný barev
V praxi se věnoval architektuře, ve které intenzivně využil moderní koncepce barev a jejich aplikace v interiérech. Životní zakázka přišla hned na začátku jeho kariéry: v roce 1926 převzal od architekta Klapprotha rozpracovaný projekt Haus des Volkes.
Zelenou nové architektuře dal Arndtovi samotný zadavatel stavby, významný průmyslník Franz Itting. Arndt navrhl moderní komplex hotelu, společenských a výstavních sálů, restaurace a dalších moderních prostor.
Do posledního detailu
Haus des Volkes je několikapatrový monumentální blok zasazený do svahu naproti nádražní budově. Navazuje na původní břidlicové domy, které jsou v určitých místech s novostavbou propojené.
Strohá fasáda skrývá barevně pojaté interiéry: chodby, prostory restaurace i hlavní společenské sály mají výrazné kombinace červených a modrých odstínů. Arndt navrhl pro prostory Lidového domu i veškeré detaily a nábytkové vybavení.
Později ve třicátých letech architekt přistavěl k původnímu projektu nový restaurační pavilon a několik dalších objektů pro přilehlý park. Po druhé světové válce se budova používala pro potřeby celního úřadu. Celá stavba pak byla po roce 2000 zrestaurována a dnes opět slouží svému původnímu účelu pod názvem Bauhaus Hotel.
Související
-
Monument zvrhlého umění. Adam Štěch ukazuje architekturu německého mysticismu třetí říše
Překvapivé stavby Bernarda Hoetgera v německých Brémách odkrývají kontroverzní svědectví doby nástupu nacistické ideologie třetí říše.
-
Modernismus v australské buši. Adam Štěch se vydává po stopách Enrica Tagliettiho
Architekt Enrico Taglietti byl jedním z nejproduktivnějších představitelů australského modernismu minulého století.
-
Německý modernismus poválečné éry. Paramentehaus Wefers je unikátním obchodem a dílnou
Německý architekt Karl Band věnoval designu obchodu a dílny s liturgickými předměty velkou pozornost a vytvořil unikátní gemsamtkunstwerk poválečného interiérového designu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
