Laboratoř německé avantgardy. Experimentální stavba Haus am Horn je jedním z prvních modernistických domů v historii

18. listopad 2020

Jako prototyp moderního bydlení byl v německém městě Výmar roce 1923 vystavěn Haus am Horn. Koncepce jeho architektury a interiérů je společným dílem několika tvůrců a studentů z legendární školy Bauhaus, která vznikla ve Výmaru v roce 1919. Malý jednopodlažní nenápadný dům v tradiční vilové čtvrti Gründerzeit se stal senzací výstavy Werkschau pořádané školou Bauhaus v roce 1923. Veřejnosti byl otevřen od července do září a na jeho návštěvu se musely čekat fronty.

Jedná se o jeden z prvních modernistických domů v historii vůbec. Byl laboratoří, ve které si představitelé avantgardy testovali nové principy stavitelství a moderního životního stylu budoucnosti. Architektura a design hrály v tomto ohledu svou zásadní úlohu. Podle školy Bauhaus a jejího zakladatele Waltera Gropia byly účinnými nástroji k dosažení nejenom nových forem bydlení, ale také nové sociálně spravedlivé společnosti.

Haus am Horn z roku 1923 ve městě Výmar, Německo

Dům, jehož stavbu finančně podpořil berlínský developer a milovník avantgardy Adolf Sommerfeld, byl realizován na pozemku, kde se před tím nacházela zeleninová zahrada dodávající suroviny do školní jídelny. Architekt domu Georg Muche použil beton a kov a zkonstruoval jednoduchý kubický objem s vyvýšenou částí uprostřed. Pod ní se nachází hlavní obývací pokoj, zatímco ostatní pokoje jsou rozmístěné kolem něj.

Haus am Horn z roku 1923 ve městě Výmar, Německo

Nebyl to ale pouze Muche, který se na stavbě a vybavení domu podílel. Dům se stal manifestem mezioborové spolupráce, která byla pro Bauhaus zásadním tématem. Nábytek do domu navrhl vynálezce ohýbaného trubkového nábytku Marcel Breuer, svítidla zase malíř, fotograf, sochař a pionýr kinetického umění László Moholy-Nagy. Mladá německá designérka Alma Siedhoff-Buscher, která se zabývala návrhy hraček, zařídila v domě dětský pokoj s originálním stavebnicovým nábytkem. Kuchyně od Benity Koch-Otte byla navržena podle nejnovějších trendů tzv. “Frankfurtské kuchyně”, která je dílem Margarete Schütte-Lihotzky. Celkové barevné schéma domu vzniklo podle návrhu Alfreda Arndta a Josefa Maltana.

Po skončení výstavy byl dům prodán právníkovi Franzi Kühnovi, který provedl několik úprav. Během války žil v domě vojenský důstojník a do roku 1971 v něm postupně žilo několik rodin. Poté si ho pronajmul historik architektury Bernd Grönwald, který ho pomalu začal restaurovat a otevírat návštěvníkům. V roce 1996 byl Haus am Horn společně s dalšími památky Bauhausu zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. V současnosti je v majetku sbírky Klassik Stiftung Weimar a mezi lety 2017-2019 byl kompletně zrestaurován do své původní podoby. Dnes je dům, stejně tak jako v době svého vzniku, otevřen veřejnosti a tvoří jednu část prohlídkové trasy dokumentující působení Bauhausu ve Výmaru.      

autor: Adam Štěch
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.