Připomíná spíše továrnu než útulné bydlení. Adam Štěch představuje vlastní dům Poula Henningsena v Kodani
V době svého vzniku ho považovali místní obyvatelé za nejošklivější dům v okolí. Ostatně stejně o něm hovořil i samotný jeho architekt Poul Henningsen, proslulý skandinávský designér a průkopník moderního osvětlení.
O kodaňské čtvrti Gentofte, ve které se nachází rodinný dům Poula Henningsena, se také často s nadsázkou hovoří jako o „čtvrti architektů", kteří si zde na počátku minulého století začaly hojně budovat své příbytky. Dnes je tak tato klidná vilová čtvrť pokladem dánského modernismu, skrývající pozoruhodné příklady rezidenční architektury dvacátých až sedmdesátých let minulého století. K nim bezesporu patří i vlastní rodinný dům Poula Henningsena, architekta, designéra, kritika a teoretika, který ale svůj život zasvětil zejména světlu jako médiu moderního designu.
Henningsen se narodil v roce 1894, studoval architekturu na technické škole v Kodani, ale během své kariéry navrhl jen několik málo staveb. Místo toho se věnoval především interiérovému designu, designu nábytku a svítidel. A právě svítidla ho proslavila. Henningsen totiž přišel v roce 1925 s geniálním návrhem svítidla, jehož stínidla tvoří kruhové navzájem se překrývající kovové lamely. Tento rafinovaný systém se stal okamžitě hitem a v podstatě archetypem moderního funkcionalistického svítidla, který budou používat a různými způsoby variovat designéři až dodnes. Henningsen navrhoval svá svítidla výhradně pro značku Louis Poulsen, která stále vyrábí jeho nesmrtelné návrhy, včetně rodiny PH nebo ikonického Artičoku z roku 1958.
Henningsenova tvorba zasáhla částečně i do architektury. Navrhl například pouliční osvětlení v městském zábavním parku Tivoli. Jeho vlastní rodinný dům z roku 1937 byl donedávna zapomenutým a chátrajícím skvostem. Před několika lety ho koupila filantropická společnost Realdania, která systematicky investuje do obnovy modernistických domů. Ty pak dále využívá nebo pronajímá klientům, kteří k takové architektuře mají vztah. To je případ i domu Poula Henningsena, kam se po jeho rekonstrukci nastěhovala mladá rodina architekta Sebastiana Skovsteda. Ten byl natolik laskavý a otevřel mi dveře tohoto jedinečného domu loni na jaře.
Stavba, kterou rekonstruovalo studio Drachmann Arkitekter, stojí v příkrém svahu a její kubický objem z betonových cihel zastřešený nakloněnou pultovou střechou kopíruje terén a v romantické zahradě připomíná spíše továrnu než útulné bydlení. Henningsen využil svah k originální koncepci interiéru, který je lineární, přičemž každá místnost se nachází v jiné výškové úrovni. Navzájem jsou spojené průběžnou chodbou s několika schody oddělující jednotlivé úrovně. I přesto, že se jedná o velmi racionální a stroze působící architekturu, Henningsen pracoval s výraznými odstíny i ozdobným dekorem. Například stěny jednotlivých místností jsou pomalovány různými barvami, v chodbě nebo v ložnici jsou stěny pokryté zase tapetami s figurálními motivy, například koupajících se dívek, které navrhoval Albert Naur. V hlavním obytném prostoru se nachází výrazně geometrický rohový krb, jehož aerodynamická forma svědčí o neobyčejném sochařském a zároveň technickém cítění Poula Henningsena, ostatně tak jako celý dům.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
