Připomíná spíše továrnu než útulné bydlení. Adam Štěch představuje vlastní dům Poula Henningsena v Kodani
V době svého vzniku ho považovali místní obyvatelé za nejošklivější dům v okolí. Ostatně stejně o něm hovořil i samotný jeho architekt Poul Henningsen, proslulý skandinávský designér a průkopník moderního osvětlení.
O kodaňské čtvrti Gentofte, ve které se nachází rodinný dům Poula Henningsena, se také často s nadsázkou hovoří jako o „čtvrti architektů", kteří si zde na počátku minulého století začaly hojně budovat své příbytky. Dnes je tak tato klidná vilová čtvrť pokladem dánského modernismu, skrývající pozoruhodné příklady rezidenční architektury dvacátých až sedmdesátých let minulého století. K nim bezesporu patří i vlastní rodinný dům Poula Henningsena, architekta, designéra, kritika a teoretika, který ale svůj život zasvětil zejména světlu jako médiu moderního designu.
Henningsen se narodil v roce 1894, studoval architekturu na technické škole v Kodani, ale během své kariéry navrhl jen několik málo staveb. Místo toho se věnoval především interiérovému designu, designu nábytku a svítidel. A právě svítidla ho proslavila. Henningsen totiž přišel v roce 1925 s geniálním návrhem svítidla, jehož stínidla tvoří kruhové navzájem se překrývající kovové lamely. Tento rafinovaný systém se stal okamžitě hitem a v podstatě archetypem moderního funkcionalistického svítidla, který budou používat a různými způsoby variovat designéři až dodnes. Henningsen navrhoval svá svítidla výhradně pro značku Louis Poulsen, která stále vyrábí jeho nesmrtelné návrhy, včetně rodiny PH nebo ikonického Artičoku z roku 1958.
Henningsenova tvorba zasáhla částečně i do architektury. Navrhl například pouliční osvětlení v městském zábavním parku Tivoli. Jeho vlastní rodinný dům z roku 1937 byl donedávna zapomenutým a chátrajícím skvostem. Před několika lety ho koupila filantropická společnost Realdania, která systematicky investuje do obnovy modernistických domů. Ty pak dále využívá nebo pronajímá klientům, kteří k takové architektuře mají vztah. To je případ i domu Poula Henningsena, kam se po jeho rekonstrukci nastěhovala mladá rodina architekta Sebastiana Skovsteda. Ten byl natolik laskavý a otevřel mi dveře tohoto jedinečného domu loni na jaře.
Stavba, kterou rekonstruovalo studio Drachmann Arkitekter, stojí v příkrém svahu a její kubický objem z betonových cihel zastřešený nakloněnou pultovou střechou kopíruje terén a v romantické zahradě připomíná spíše továrnu než útulné bydlení. Henningsen využil svah k originální koncepci interiéru, který je lineární, přičemž každá místnost se nachází v jiné výškové úrovni. Navzájem jsou spojené průběžnou chodbou s několika schody oddělující jednotlivé úrovně. I přesto, že se jedná o velmi racionální a stroze působící architekturu, Henningsen pracoval s výraznými odstíny i ozdobným dekorem. Například stěny jednotlivých místností jsou pomalovány různými barvami, v chodbě nebo v ložnici jsou stěny pokryté zase tapetami s figurálními motivy, například koupajících se dívek, které navrhoval Albert Naur. V hlavním obytném prostoru se nachází výrazně geometrický rohový krb, jehož aerodynamická forma svědčí o neobyčejném sochařském a zároveň technickém cítění Poula Henningsena, ostatně tak jako celý dům.
Související
-
Symbolika imperiálních ambicí fašistické Itálie. Angiolo Mazzoni postavil stovky veřejných budov
Monumentální sloupové průčelí hlavní palermské pošty dominuje centru hlavního sicilského města Palermo. Stavbu představuje Adam Štěch.
-
Bukurešť je zapomenutým hlavním městem evropského Art Deca. Vila Solly Gold očima Adama Štěcha
Ostré hrany Vily Solly Gold v Bukurešti vrhají dlouhé rovné stíny a definují v chaotickém urbanismu staré židovské čtvrti uprostřed města solidní modernistické tvary.
-
Oslava moderní mexické kultury. Adam Štěch navštívil jeden z největších hotelů v Mexico City
Hotel jako dokonalé umělecké dílo zpracoval ku příležitosti konání letních olympijských her 1968 v Mexico City architekt Ricardo Legorreta.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
