Bukurešť je zapomenutým hlavním městem evropského Art Deca a modernismu. Vila Solly Gold očima Adama Štěcha

30. září 2020

Ostré hrany Vily Solly Gold v Bukurešti vrhají dlouhé rovné stíny a definují v neutěšeném a chaotickém urbanismu staré židovské čtvrti uprostřed města solidní modernistické tvary, pro které je Bukurešť třicátých let natolik typická, stejně tak jako dílo dadaisty a architekta Marcela Janca.

Mnohé asi překvapí, že Bukurešť je zapomenutým hlavním městem evropského Art Deca a modernismu, který se v mnoha jeho formách nesmazatelně otiskl v podobě města. Během dvacátých a třicátých let prošla Bukurešť dramatickým vývojem a podle francouzských vzorů začali architekti budovat velké bulváry i klidné vilové čtvrtě. Různé formy moderních stylů, jako jsou Art Deco nebo funkcionalismus byly v té době populární mezi novou emancipovanou vrstvou vyšší střední třídy a intelektuálů. Některé více či méně dekorativní stavby s prvky Art Deca nebo čistého modernismu naleznete po celé Bukurešti v mnoha typologiích od velkých městských bytových domů nebo reprezentativních budov až po kompaktní vily.

Vila Solly Gold v Bukurešti, architekt Marcel Janco

Dnes je celá řada těchto výjimečných staveb, jejichž četnost je v Bukurešti opravdu velmi vysoká, v žalostném stavu. To naštěstí nemůžeme říci o vile Solly Gold, kterou postavil v roce 1934 jeden z nejprominentnějších architektů té doby Marcel Janco. Janco se proslavil během první světové války, kdy pomáhal v Curychu zakládat Dadaistické hnutí. Byl přítelem nejvýznamnějších výtvarníků té doby a zásadním způsobem zasáhl do moderního malířství. Během dvacátých let se vrátil do rodné země a začal kariéru architekta. Do Bukurešti uvedl některé nové avantgardní prvky a jeho stavby patři mezi nejčistší příklady té racionálnější a nezdobné podoby Art Deca a funkcionalismu. V jeho i jiných bukurešťských stavbách se obě polohy často velmi prolínají.

Vila Solly Gold je jeho vrcholným dílem a dnes je na seznamu kulturních památek na rozdíl od řady stejně kvalitních staveb v Bukurešti. Jedná se o nárožní budovu s několika byty. Exteriér tvoří ostré hrany a objemy protínající se v rytmické kompozici horizontál, vertikál, kruhových oken a balkónů. Největším z bytů v domě je velkorysý dvoupatrový duplex, který patřil samotným stavebníkům vily. Dnes ho obývá výtvarná umělkyně Arantxa Etcheverria a její partner, kteří zde pracují i žijí. Hlavnímu prostoru dominuje obrovská dvouposchoďová hala s reprezentativním schodištěm, vestavěným barem a arabeskovitě se vinoucí galerií. Prostor lze po otevření posuvných dveří s abstraktně dekorovanými leptanými skleněnými panely otevřít do další místnosti a vytvořit rozměrný salón pro reprezentativní akce, vítání hostů a večírky. Janco v tomto případě nevytvořil stroj na bydlení, ale organicky se vlnící prostor pro sociální interakci a zábavu.

Vila Solly Gold v Bukurešti, architekt Marcel Janco

Originální vestavěný nábytek, skleněná svítidla geometrických tvarů, leptané skleněné dekory a oblé formy stěn a ochozů vytvářejí dojem kulisy z hollywoodského filmu třicátých let a propojují avantgardní pojetí prostoru s ryzí plastickou dekorativností štukových svítidel i jiných zachovalých detailů. Jako bychom se v domě přemístili do atmosféry dobových interiérů pařížského Art Deca, především pak dekoratéra Jeana-Michela Franka, který ve svých projektech často používal sádrové objekty slavného sochaře Alberta Giacomettiho. V tomto případě ale v Bukurešti, zapomenutém klenotu evropského Art Deca.

autor: Adam Štěch
Spustit audio

Související