Bukurešť je zapomenutým hlavním městem evropského Art Deca a modernismu. Vila Solly Gold očima Adama Štěcha
Ostré hrany Vily Solly Gold v Bukurešti vrhají dlouhé rovné stíny a definují v neutěšeném a chaotickém urbanismu staré židovské čtvrti uprostřed města solidní modernistické tvary, pro které je Bukurešť třicátých let natolik typická, stejně tak jako dílo dadaisty a architekta Marcela Janca.
Mnohé asi překvapí, že Bukurešť je zapomenutým hlavním městem evropského Art Deca a modernismu, který se v mnoha jeho formách nesmazatelně otiskl v podobě města. Během dvacátých a třicátých let prošla Bukurešť dramatickým vývojem a podle francouzských vzorů začali architekti budovat velké bulváry i klidné vilové čtvrtě. Různé formy moderních stylů, jako jsou Art Deco nebo funkcionalismus byly v té době populární mezi novou emancipovanou vrstvou vyšší střední třídy a intelektuálů. Některé více či méně dekorativní stavby s prvky Art Deca nebo čistého modernismu naleznete po celé Bukurešti v mnoha typologiích od velkých městských bytových domů nebo reprezentativních budov až po kompaktní vily.
Dnes je celá řada těchto výjimečných staveb, jejichž četnost je v Bukurešti opravdu velmi vysoká, v žalostném stavu. To naštěstí nemůžeme říci o vile Solly Gold, kterou postavil v roce 1934 jeden z nejprominentnějších architektů té doby Marcel Janco. Janco se proslavil během první světové války, kdy pomáhal v Curychu zakládat Dadaistické hnutí. Byl přítelem nejvýznamnějších výtvarníků té doby a zásadním způsobem zasáhl do moderního malířství. Během dvacátých let se vrátil do rodné země a začal kariéru architekta. Do Bukurešti uvedl některé nové avantgardní prvky a jeho stavby patři mezi nejčistší příklady té racionálnější a nezdobné podoby Art Deca a funkcionalismu. V jeho i jiných bukurešťských stavbách se obě polohy často velmi prolínají.
Vila Solly Gold je jeho vrcholným dílem a dnes je na seznamu kulturních památek na rozdíl od řady stejně kvalitních staveb v Bukurešti. Jedná se o nárožní budovu s několika byty. Exteriér tvoří ostré hrany a objemy protínající se v rytmické kompozici horizontál, vertikál, kruhových oken a balkónů. Největším z bytů v domě je velkorysý dvoupatrový duplex, který patřil samotným stavebníkům vily. Dnes ho obývá výtvarná umělkyně Arantxa Etcheverria a její partner, kteří zde pracují i žijí. Hlavnímu prostoru dominuje obrovská dvouposchoďová hala s reprezentativním schodištěm, vestavěným barem a arabeskovitě se vinoucí galerií. Prostor lze po otevření posuvných dveří s abstraktně dekorovanými leptanými skleněnými panely otevřít do další místnosti a vytvořit rozměrný salón pro reprezentativní akce, vítání hostů a večírky. Janco v tomto případě nevytvořil stroj na bydlení, ale organicky se vlnící prostor pro sociální interakci a zábavu.
Originální vestavěný nábytek, skleněná svítidla geometrických tvarů, leptané skleněné dekory a oblé formy stěn a ochozů vytvářejí dojem kulisy z hollywoodského filmu třicátých let a propojují avantgardní pojetí prostoru s ryzí plastickou dekorativností štukových svítidel i jiných zachovalých detailů. Jako bychom se v domě přemístili do atmosféry dobových interiérů pařížského Art Deca, především pak dekoratéra Jeana-Michela Franka, který ve svých projektech často používal sádrové objekty slavného sochaře Alberta Giacomettiho. V tomto případě ale v Bukurešti, zapomenutém klenotu evropského Art Deca.
Související
-
Oslava moderní mexické kultury. Adam Štěch navštívil jeden z největších hotelů v Mexico City
Hotel jako dokonalé umělecké dílo zpracoval ku příležitosti konání letních olympijských her 1968 v Mexico City architekt Ricardo Legorreta.
-
Jak vypadá nejkrásnější střecha světa? Adam Štěch ukazuje vrcholné dílo João Artacha Jurada
Dekorativní modernismus João Artacha Jurada byl vždy na okraji architektonické scény. Považovali ho za manýrismus a kýč.
-
Veřejná architektura jako umělecké dílo. Adam Štěch objevuje společenské centrum ve městě Eslöv
Dokonale zachovalý interiér společenského centra ve městě Eslöv na jihu Švédska z roku 1957 je mistrovským dílem architekta Hanse Asplunda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
