Symbolika imperiálních ambicí fašistické Itálie. Architekt Angiolo Mazzoni postavil monumentální palác hlavní pošty v Palermu a stovky dalších veřejných budov
Monumentální sloupové průčelí hlavní palermské pošty dominuje centru hlavního sicilského města. Dodnes zůstává okázalým pomníkem italské fašistické architektury, která byla ve třicátých letech součástí komplexní propagandy diktátora Benitta Mussoliniho. Výjimečnou stavbu představuje Adam Štěch.
Na pošty, vlaková nádraží a další reprezentativní veřejné budovy se zaměřil mezi dvěma válkami italský architekt Angiolo Mazzoni, který v této době postavil po celé Itálii řadu podobných staveb, včetně velkých nádraží v Římě, Florencii či Sieně. Byl jednou z vedoucích osobností kontroverzního italského racionalistického stylu, který měl úzké vazby na režim Benita Mussoliniho a jeho propagandu.
Zatímco ve stejné době Adolf Hitler potlačoval avantgardní umění a architekturu v Německu, Mussolini využil její potenciál a zaměstnával ty nejtalentovanější architekty své doby. Geometrický ortodoxní racionalismus Giuseppe Terragniho ve městě Como, nebo antikou inspirované monumenty na výstavišti EUR v Římě patří k tomuto fenoménu italské architektury, kterému je vlastní nesporná architektonická kvalita i kontroverzní role v historickém a politickém kontextu. Dodnes zůstává proto toto téma stále opředené předsudky a rozporuplností.
Angiolo Mazzoni vstoupil do Národní fašistické strany v roce 1926 a pracoval jako hlavní architekt pro ministerstvo komunikací a pro státní železnice. Kromě toho se věnoval navrhování poštovních úřadů i plánování celých nových měst. Hlavní pošta v Palermu je syntézou antického neo-klasicismu a jasně definovaných modernistických linií, typickou pro italskou architekturu této doby. Architekt vytvořil monumentální palác s klasickým exteriérem a moderním interiérem. Zatímco zvenku je budova značně eklektická a hlásí se k tradici Římské říše, jako symboliky imperiálních ambicí fašistické Itálie, interiéry pojal architekt velmi racionálně s inovativními technickými i výtvarnými prostředky.
Nejzajímavější částí celé budovy je reprezentativní zasedací místnost v administrativní části. Tento dekorativně pojatý sál je obložen vzorovaným mramorovým obkladem a rámován sytými barvami modré a červené. Velký oválný stůl uprostřed dominuje celé místnosti. Monumentální těžké židle s měděnými prvky jsou doplněny působivým skleněným lustrem a především barevnými nástěnnými malbami malířky Benedetty Cappy, manželky slavného zakladatele futurismu Filipa Tomasa Marinettiho. Cappa patřila také k italským futuristům, přesněji ke druhé generaci, která rozvinula tzv. Aeropittura (Aeromalba), malířský styl inspirovaný novými objevy a počiny v oblasti letectví. Abstraktní tvary se v malbách mísí v dynamickém stylu s obrazy krajiny a měst z ptačí perspektivy. Moderní vynálezy jako vzducholodě a hydroplány na obrazech opět odkazují k ambiciózním plánům a smělé budoucnosti fašistické Itálie.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
-
Jaroslav Hašek: Na opuštěné latríně, Spravedlnost zvítězí. Dvě humoresky od mistra české literatury
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
