Ke sto letům Československa nevznikla ani jedna stavba. I na to upozorňuje Den architektury
Od 28. září do 4. října můžete vyrazit na architektonickou procházku, prohlídku nebo přednášku v takřka devadesátce měst.
Poosmé se bude slavit Den architektury rozsáhlou sítí aktivit, které po Česku i na Slovensku zaštiťuje spolek Kruh. „Den architektury je hodně postavený na spolupráci s regionálními spolky a aktivními lidmi v regionech. My z Prahy celou akci koordinujeme, máme společné téma, které nahazujeme do plenéru, dodáváme impulsy, ale program vzniká přímo v jednotlivých městech,“ vysvětluje Marcela Steinbachová, architektka a vedoucí Kruhu.
Máme dnes své architektonické –ismy?
Kateřina Bečková: Demolice Transgasu bude společnost za pár let litovat
Jako předsedkyně Klubu Za starou Prahu se vložila do sporu o brutalistický komplex na Vinohradské. Areál ze sedmdesátých let má podle ní nepochybnou hodnotu. Dočká se novější poválečná architektura svého uznání?
Letošní motto zní Architektura společně a vztahuje se mimo jiné ke sto letům od založení Československa. „Nás zajímalo, jakým směrem se to stoleté výročí odráží v architektuře. Jestli třeba v této době vzniká architektura v podobném rozsahu, v jakém vznikala k dvacátému výroční republiky nebo k desátému, jestli je nějaký styl, který by byl příznačný pro naší dobu. Ve 20. letech to byl třeba funkcionalismus a v nově založené republice se také vyvíjel kubismus nebo národní styl,“ upřesňuje Marcela Steinbachová v rozhovoru pro ArtCafé letošní záměr.
Člověk by čekal, že ke stoletému výročí republiky vzniknou minimálně ve větších městech nějaké stavby, ale neděje se tak.
Marcela Steinbachová
Nejen zábava na víkendová odpoledne
Konec krbů, kančích kůží a paroží? Jak má vypadat česká chata pro 21. století?
Nebývá zvykem, aby v architektonických soutěžích vítězily malé a nenápadné stavby. Přesto se tak stalo v roce 2015, kdy české soutěže nadchla chatka u Máchova jezera.
Spolek Kruh popularizuje architekturu už řadu let, do Česka pod jeho hlavičkou přijely přednášet hvězdy oboru, vyšlo několik sborníků. Dnem architektury před osmi lety se do celého procesu zapojila daleko víc i široká veřejnost – procházky s odborníky jsou zdarma a každý si může najít program, který má poblíž, takže akce se stala velmi populární. A nejde jen o příjemnou zábavu na víkendové dny, program se snaží jednak ukázat v jiné roli architekty a demonstrovat šíři jejich profese a také iniciovat debatu o využití některých míst a kvalitě architektury vůbec. „My jsme vloni dělali v rámci Dne architektury piknik v ne moc využívaném parku v centru Benešova. A nevím, jaká přesně byla ta souvislost, ale dneska stojí na tom místě kontejnerová kavárna, která by se měla během října otevřít, s podiem, kde by se měly konat kulturní akce. A zároveň s tím město udělalo soutěž na návrh toho parku a rámci letošního Dne architektury bude v neděli procházka a autory vítězného návrhu,“ uvádí pozitivní příklad Luboš Klabík, architekt a zástupce spolku benešovského spolku ARCHIBN.
V ArtCafé byl hostem i Ondřej Beneš, městský architekt Děčína, který se do programu letos zapojil celou řadou akcí. Doprovodnou přehlídku Film a architektura představila Barbora Formánková.
Celý pořad včetně hudebních novinek podle výběru Josefa Sedloně a aktuálního příspěvku ze slovenské kulturní scény si můžete pustit zde:
Související
-
Dřív byla čistička jen pro otrlé, dnes je to obdivovaná industriální památka
Industriálním vzhledem a dvěma třicet metrů vysokými komíny zaujme Stará čistírna odpadních vod v Praze-Bubenči okamžitě.
-
Ladislav Zikmund-Lender: Ochrana kulturního dědictví se neobejde bez občanské neposlušnosti
Jako historik umění se zaměřuje na architekturu 19. a 20. století a nedokáže si představit, že by se neangažoval ve veřejných kauzách.
-
Kánon100 hledá umělecká díla, na která můžeme být hrdí a neobejdeme se bez nich
Který český film byste označili za nejlepší? Kde se nachází naše nejvýznamnější stavba uplynulých sta let a které básnické dílo si zaslouží označení kanonické?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.