Konec krbů, kančích kůží a paroží? Jak má vypadat česká chata pro 21. století?
Nebývá zvykem, aby v architektonických soutěžích vítězily malé a nenápadné stavby. Přesto se tak stalo v roce 2015, kdy české soutěže nadchla chatka u Máchova jezera.
Bez nadsázky by se dalo říct, že v Čechách je téměř v každé rodině alespoň jedna chata. Jak ale vypadají dnešní české chaty a chalupy? Je to stále přehlídka českého kutilství?
Obnovený zájem o chaty
Čtěte takéMladí Češi chtějí taky chatařit. Na chaty ale snad budou vyjíždět z kvalitnějších měst
Marie Špačková, ředitelka kanceláře České komory architektů a koordinátorka České ceny za architekturu, vnímá zájem o chaty a chalupy i podle množství přihlášek do soutěže. „V roce 2016 bylo chat a chalup v soutěži 2,5 % přihlášených, loni 3 % a letos 4 %. A téměř polovina letošních přihlášených staveb se dá zařadit do kategorie rekreace a bydlení.“ Architekt Ján Stempel, jehož přestavba mlýna na rodinné bydlení je letos mezi finalisty ceny, si znovuprobuzený zájem o chaty a chalupy vykládá tím, že v českých rodinách starší uvolňují bydlení mladším a ti se stěhují na venkovská stavení.
Pavel Nasadil ze studia FAM, který letos předsedal porotě slovenské ceny CE ZA AR a s chatou v Doksech v roce 2015 jako spoluautor získal Grand Prix Národní cenu za architekturu, k tomu dodává, že tento trend může souviset se stávající situací na trhu s nemovitostmi. Někteří lidé si nemohou dovolit pořídit bydlení v hlavním městě, proto se přesouvají za Prahu a upravují cenově dostupnější chaty či chalupy.
Převládají rekonstrukce
Povídat si s architekty o jejich domech, to je na mé práci nejzajímavější, říká fotograf Filip Šlapal

Jak se fotí architektura? A jak vypadá dobrá architektonická fotka? O tom přišli do ArtCafé mluvit ředitel pražské Galerie Jaroslava Fragnera Dan Merta a fotograf Filip Šlapal.
V současné době se chalupy a chaty spíš rekonstruují, než staví nové. Často to souvisí i s územními vyhláškami jednotlivých úřadů, které se snaží brzdit novou výstavbu. I tak si ale Marie Špačková myslí, že v Čechách je ještě možné postavit chatu na opuštěném místě. Největším nešvarem českých chat a chalup je nejspíš jejich necitlivé narušení okolního rázu. Proto porota České ceny za architekturu, jejíž letošní ročník bude vyhlášen 19. listopadu, nehodnotí jen stavbu samotnou, ale i její zasazení do krajiny. „Jsme zemí importu a importujeme různé styly často bezhlavě, aniž bychom si uvědomili, že můžeme poničit okolní prostředí,“ dodává Pavel Nasadil a společně s ostatními hosty ArtCafé věří, že investoři budou do budoucna víc důvěřovat architektům a kvalitních, ke svému okolích citlivých staveb bude přibývat.
Poslechněte si celé ArtCafé s chatařskou hudbou (jazzovými předělávkami písní bratří Nedvědů), kterou vybrala Eliška Vidomus:
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
-
Podivuhodný případ Benjamina Buttona. Slavný fantaskní příběh o muži, jehož čas plyne opačným směrem
-
Amadeus. Strhující drama o střetu geniálního talentu s průměrností a o touze umlčet hlas Boží
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.







