Karel Hvížďala: Věčné hledání sportovce Jana Hanče

24. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Hanč v třicátých letech

„Podobám se hráči šachu, který po šestnácti dřevěných pimprlatech na čtyřiašedesáti políčkách z voskového plátna úplně zapomene na složitou mašinérii životní existence.

Jakmile však vstanu od šachovnice a život na mne zaútočí se svojí mlčenlivou výzvou, abych přestal se zapomněním a pokračoval v boji, bývá ve mně malá chvějící se duše, bezradná a bojácná před nevyzpytatelností neurčitého počtu příštích dnů.... Kdyby se lidstvo skládalo z takových lidí, jako jsem já, sotva by člověk byl pánem tvorstva.“

03136891.jpeg

To jsou slova Jana Hanče, který se narodil před více než sto lety a který zemřel v roce 1963. Mladý Hanč byl zaujatý sportovec, závodně se věnoval lehké atletice a později vykonával funkci trenéra sprintérů. Živil se sice jako plánovač, v posledních letech v ČKD, ale kromě toho celý život vášnivě psal.

Nikdy se tím neživil, ale zapisoval velice soustavně do početných sešitů normalizovaného formátu to, co nazýval „dílo ve zrodu“. A protože Jan Hanč prožil válku už jako dospělý chlapík, začal vnímat hned na počátku své vědomé dospělosti, co znamená ponížení v okupované zemi, to znamená podlehnutí morální dezintegraci, cynismu, znecitlivění a co znamená, jak sám říkal či psal, „udatenství“. A zřejmě právě tento zápas byl tím, co ho vedlo k soustavnému psaní, k artikulaci všech pochybností a zoufalá snaha po artikulaci toho, co se mu honilo v hlavě. Jeho Sešity se naštěstí zachovaly.

Čtěte také

Za jeho života vyšla jen sbírka básní a próz s názvem Události, a to v roce 1948. Vše další začalo vycházet až po smrti, ač mezi umělci byl znám a stal se členem skupiny 42, která byla v roce1948 nuceně rozpuštěna. V jejím čele stál Jindřich Chalupecký.

Z básníků, kromě jiných umělců, v této skupině byli ještě Jiří Kolář, Ivan Blatný, Josef Kainar a Jiřina Hauková.

Souborné a úplné vydání vyšlo poprvé v nakladatelství Torst v loňském roce, kdy po Událostech vyšly Zanechané listy. Souborné dílo, s jehož uspořádáním začal kdysi Jan Lopatka, má celkem bezmála tisíc stran. Najdeme v něm nejen jeho básně, ale i deníkové zápisky.

Čtěte také

Ke stému výročí narození v roce 2016 byla v Plzni u Masných krámů v Křížkových sadech odhalena Cesta Jana Hanče. Skládá se ze sedmi reliéfů od undergroundového sochaře Viktora Karlíka, který je mimo jiné autorem loga Respektu. Ten texty z básnických sbírek a próz Události umístil přímo do chodníku.

Souborným vydáním i tímto činem se posmrtně dovršilo i úsilí Jana Lopatky, začlenit pevně do české literatury Hančovo dílo, protože, jak Lopatka napsal: „Umět psát neznamená dát něco lépe nebo hůř dohromady, ale umět nesejít z cesty za každým profánním hlasem. Znamená to tedy především tuto cestu tušit.“

Spustit audio