Karel Hvížďala: Hranice v krajinách

7. srpen 2020

To je název knihy, kterou připravil Historický ústav České akademie věd, a vydalo nakladatelství Academia v letošním roce.

Knihu připravila jako editorka  Eva Semotanová, ředitelka zmiňovaného ústavu a vysokoškolská učitelka, která se celý život věnuje dějinám kartografie a srovnávacím dějinám měst.

Čtěte také

Publikace je velice pozoruhodná právě v současné době, kdy střední Evropa hledá své pevné místo v euroatlantické civilizaci, protože nám připomíná, že hranice mají mnoho významů: jsou skutečné, myšlené, nalézají se v prostoru, v dokumentech i v lidské mysli: vytvářejí tudíž i mentální hranice, o něž i u nás v současné době vedeme spor. Proto je důležité se ohlédnout a uvědomit si, jak se historické hranice ve střední Evropě vyvíjely v několika zásadních časových a prostorových rovinách.

Připomeňme si proto Sámovu říši v 7. století přes Velkou Moravu v 9. století, český přemyslovský stát za Přemysla Otakara II. a Václava II. ve 13. století, země Koruny české ve 14. století, české země v habsburském soustátí od roku 1526, vznik tzv. nástupnických států Rakousko-Uherska po skončení první světové války, nadvládu Německé říše, přes posun hranic v roce 1945, kdy jsme přišli o Podkarpatskou Rus až ke změnám, ke kterým došlo po rozpadu východního bloku a odtržení Slovenska v roce 1993.

Naše země se stále zmenšovala, což se stalo zrovna v době, kdy se začala západní Evropa rozšiřovat a budovala těsnější svazky v rámci Evropské unie. To všechno nutně silně poznamenalo i mentální posuny v hlavách občanů na obou stranách, které nám mohou pomoci pochopit i naše spory, jež máme se svými západními sousedy.

Čtěte také

I když zrovna naše současné hranice de facto již od 11. století se vyznačují zřejmě zvláště kvůli naší poloze, kterou ohraničují hory, relativně velkou stabilitou. Břetislavovo knížectví, zahrnující Čechy, Moravu, část Slezska a Kladsko, je při pohledu na mapu velmi blízké současné České republice.

Publikace  Hranice v krajinách nám předkládá velmi zajímavé modelové příklady, aniž by si kladla nárok, jak píše editorka v úvodu, na úplnost tématu i soustavnost výzkumu, protože pozornost hranicím jakožto zvláštnímu fenoménu se vždy věnovali a stále věnují odborníci mnoha profesí: historikové, archeologové, historičtí geografové i politologové.

Studium hranic nám totiž připomíná, jak člověk v průběhu staletí pojímal prostor okolo sebe, jak si ho přisvojoval či dokonce jak si státy definovaly svá území, na nichž vybíraly daně, kde verbovaly vojáky a kde mohly využívat přírodní bohatství i lidskou pracovní sílu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.