K vysávání mě jako kluka přiměl až design vysavače ETA 418. Netušil jsem, že lesklý knoflík má kvůli západnímu trh, říká historik designu Jiří Hulák
Traktor Zetor Crystal od Otakara Diblíka, hydraulické rypadlo od Petra Tučného, motocykl Jawa Bizon od Jana Tatouška anebo vysavač Jupiter a žehlička ETA s kosodélníkovou plochou od Ladislava Lachmana. To je žebříček pěti oblíbených designových předmětů 20. století v podání Jiřího Huláka z Národního technického muzea. S Ondřejem Cihlářem mluvil ve Vizitce třeba i o tom, jak pomáhal dávat dohromady expozici povedeného Retromusea v Chebu.
Málokdo u nás ví o průmyslovém designu tolik, co vedoucí oddělení průmyslového designu Národního technického muzea Jiří Hulák. Dlouhodobě se stará o popularizaci špičkových českých expertů, například Jana Tatouška, Petra Tučného či Jiřího Kočandrleho, kteří z nejrůznějších důvodů nejsou tak slavní jako jejich kolega Stanislav Lachman (1921 – 2011). Ten je autorem kuchyňského mixéru z padesátých let či kosodélníkové žehličky z počátku let sedmdesátých.
Jiří Hulák se podílel na vzniku mnoha výstav, katalogů a knih; před třemi lety vydal i publikaci ETA v životě našich domácností, ve které popisuje změny, jež právě tato značka do českých obýváků a koupelen přinesla. Malou změnu ostatně vnesla i do života pana Huláka. „Od poloviny 80. let jsme doma měli vysavač ETA 418. Moc se mi líbil, byl to jediný důvod, proč jsem se nechal přimět k vysávání. Měl lesklý kovový knoflík, který připomínal západní výrobek. Netušil jsem, že většina výrobků ETA z té doby měla být konkurenceschopná západním trhům,“ vzpomíná.
Myslel jsem si, že budu studovat konstrukce letadel
Jiří Hulák začal v Národním technickém muzeu pracovat už během studií dějin umění na Filozofické fakultě a věrný je mu dodnes. Přitom až do začátku devadesátých let coby prachatický rodák vůbec netušil, že obor „dějiny umění“ existuje. „O průmyslovém designu jsem se dozvěděl před čtyřiceti lety z časopisů, jako byla Věda technika mládeži a Technický magazín. Tehdy jsem si ale myslel, že budu studovat konstrukce letadel. Nakonec jsem z přírodovědecké fakulty přešel právě na dějiny umění a řekl si, že se budu věnovat dějinám průmyslového designu. Poslední diplomová práce o tomto oboru totiž, jak jsem tehdy zjistil, vznikla v době, kdy jsem se narodil,“ konstatuje.
Po jednom z referátů zaměřeném na karosérie pak dostal nabídku k seznámení s kurátorem sbírky automobilů v Národním technickém muzeu a záhy i nabídku zaměstnání. V muzeu se nejprve zaměřil na svůj klukovský zájem – automobily, dnes už má ale záměr daleko širší. Podílel se například také na vzniku chebského Retromusea, které dodnes považuje za jeden z klíčových počinů ve své kariéře. Díky promyšlené koncepci expozice tu návštěvníci mohou na ukázkách předmětů denního užití sledovat dynamiku vývoje designu a často také podobný vzhled napříč výrobními podniky.
Související
-
Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet. Jana Sommerová popisuje, jak vznikají dětské výstavy
Večerníček letos slaví 55. narozeniny, které v České televizi připomínají výstavou. Nejen o ní s Ondřejem Cihlářem mluvila kurátorka a odbornice na retro Jana Sommerová.
-
Zajímá mě krása, na negativní věci nemám čas, říká vítěz Czech Grand Design Vojtěch Veškrna
Fascinují ho hezké a funkční věci a rád by jednou fotil například pro automobilku Porsche, do svých playlistů pak stahuje hudbu, co pohladí duši.
-
Tohle je design, děti. Chtěl jsem výstavu, na které se smí na materiály sahat, říká designér Pelcl
V pětašedesáti získal Jiří Pelcl Fulbrightovo stipendium a v New Yorku studoval tvorbu nábožensky založené skupiny Shakers, která vytvářela a mezi sebou směňovala nábytek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
