K vysávání mě jako kluka přiměl až design vysavače ETA 418. Netušil jsem, že lesklý knoflík má kvůli západnímu trh, říká historik designu Jiří Hulák

Málokdo u nás ví o průmyslovém designu tolik, co vedoucí oddělení průmyslového designu Národního technického muzea Jiří Hulák. Dlouhodobě se stará o popularizaci špičkových českých expertů, například Jana Tatouška, Petra Tučného či Jiřího Kočandrleho, kteří z nejrůznějších důvodů nejsou tak slavní jako jejich kolega Stanislav Lachman (1921 – 2011). Ten je autorem kuchyňského mixéru z padesátých let či kosodélníkové žehličky z počátku let sedmdesátých.

Stanislav Lachman: Žehlička ETA (CZECH GRAND DESIGN 2006 - Síň slávy)|foto:Galerie Českých center

Jiří Hulák se podílel na vzniku mnoha výstav, katalogů a knih; před třemi lety vydal i publikaci ETA v životě našich domácností, ve které popisuje změny, jež právě tato značka do českých obýváků a koupelen přinesla. Malou změnu ostatně vnesla i do života pana Huláka. „Od poloviny 80. let jsme doma měli vysavač ETA 418. Moc se mi líbil, byl to jediný důvod, proč jsem se nechal přimět k vysávání. Měl lesklý kovový knoflík, který připomínal západní výrobek. Netušil jsem, že většina výrobků ETA z té doby měla být konkurenceschopná západním trhům,“ vzpomíná.

Myslel jsem si, že budu studovat konstrukce letadel

Jiří Hulák začal v Národním technickém muzeu pracovat už během studií dějin umění na Filozofické fakultě a věrný je mu dodnes. Přitom až do začátku devadesátých let coby prachatický rodák vůbec netušil, že obor „dějiny umění“ existuje. „O průmyslovém designu jsem se dozvěděl před čtyřiceti lety z časopisů, jako byla Věda technika mládeži a Technický magazín. Tehdy jsem si ale myslel, že budu studovat konstrukce letadel. Nakonec jsem z přírodovědecké fakulty přešel právě na dějiny umění a řekl si, že se budu věnovat dějinám průmyslového designu. Poslední diplomová práce o tomto oboru totiž, jak jsem tehdy zjistil, vznikla v době, kdy jsem se narodil,“ konstatuje.

Cheb nabízí návrat do minulosti. Poznejte životní styl a design ČSSR|foto:Rostislav Duršpek

Po jednom z referátů zaměřeném na karosérie pak dostal nabídku k seznámení s kurátorem sbírky automobilů v Národním technickém muzeu a záhy i nabídku zaměstnání. V muzeu se nejprve zaměřil na svůj klukovský zájem – automobily, dnes už má ale záměr daleko širší. Podílel se například také na vzniku chebského Retromusea, které dodnes považuje za jeden z klíčových počinů ve své kariéře. Díky promyšlené koncepci expozice tu návštěvníci mohou na ukázkách předmětů denního užití sledovat dynamiku vývoje designu a často také podobný vzhled napříč výrobními podniky.