Jan Bělíček: Nezdolná vůle ke změně a životu spisovatelky Octavie Butler

21. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Spisovatelka Octavia Estelle Butler

Svou první knihu afroamerické spisovatelky Octavie Butler jsem četl poprvé někdy kolem roku 2015. Připravoval jsem tehdy tematické číslo kulturního čtnáctideníku A2 o fenoménu afrofuturismu a při té příležitosti jsem narazil na její tak trochu atypický román Kindred z roku 1979.

Termín afrofuturismus vznikl ve Spojených státech v 90. letech a měl popisovat specifický přístup afroamerických autorů a autorek k využívání technologií a žánrových schémat science-fiction, jimiž kreativním způsobem zpracovávají afroamerickou životní zkušenost a rozvíjejí utopické přemýšlení o lepší a spravedlivější budoucnosti, která dá zapomenout na rasismus a diskriminaci současnosti.

Čtěte také

Ve zmiňované knize Kindred však Octavia Butler postupuje zcela opačně – pomocí vědeckofantastických prvků vyprávění současnost připoutává k americkému traumatu otroctví. Hlavní postava, afroamerická spisovatelka Dana, se v polovině 70. letech přestěhuje se svým bílým manželem Kevinem na předměstí Los Angeles. Chtějí zde vést spokojený a poklidný život. Dana se ale zničehonic začíná propadat do jiné časoprostorové dimenze a až postupem času zjišťuje, že se objevuje mezi svými předky na otrokářské farmě ve státě Maryland v dobách před americkou občanskou válkou. Společně se svým manželem tak na vlastní kůži prožívají hrůzy minulosti a rozplétají zašmodrchaný příběh její rodiny.

Mnohem blíže utopickým východiskům afrofuturismu měla později slavná transhumanistická trilogie Xenogenesis, kterou Octavia Butler napsala v polovině 80. let. V tomto prazvláštním sci-fi se totiž ocitneme na neznámé planetě několik let poté, co se lidská civilizace téměř sama vyhladila v atomové válce. Hlavní hrdinka Lilith jako jeden z posledních žijících lidí v těchto knihách navazuje symbiotický vztah s mimozemským živočišným druhem Oankali a společně promýšlejí, jak by mohly překročit sebedestruktivitu a limity lidské přirozenosti.

Čtěte také

A nyní v nakladatelství Argo vychází v českém překladu jedna z nejtemnějších knih Octavie Butler s názvem Podobenství o rozsévači. Nepropadáme se v ní do minulosti jako v Kindred, ani nebudujeme mezidruhovým svět jako v Xenogenesis, ale naplno zažíváme hrůzy velmi blízké budoucnosti tady na zemi. Je rok 2024 a v oplocené rezidenční komunitě Robledo nacházející se poblíž velkoměsta Los Angeles sledujeme několik rodin, které se vzájemně chrání před hrůzami a zoufalstvím, které je všude tam venku.

Tento svět pozorujeme perspektivou hyperempatické Lauren, dcery místního pastora, která dokáže na svém těle prožívat utrpení druhých a zároveň také tuší, že situace její komunity je dlouhodobě neudržitelná a před světem okolo se dlouho bránit nedokáže. Začíná se tedy připravovat na nevyhnutelnou katastrofu, která brzy skutečně přijde a obrátí její život naruby.

Čtěte také

Podobenství o rozsévači je sice dystopická sci-fi z roku 1993, ale odehrává se už v roce 2024, a to ve světě zcela rozvráceném klimatickým kolapsem. Samotné toto nastavení je velmi zúzkostňující a román určitě není pro každého. Ve zprostředkování radikálně nové, postapokalyptické zkušenosti jde ovšem Octavia Butler ještě hlouběji a je zcela nekompromisní. Imaginaci kolapsu, kterou v tomto románu přináší, se vyrovná snad jen slavná Cesta Cormaca McCarthyho, a to jí McCarthy napsal až třináct let po Podobenství o rozsévači.

Lauren si postupně konstruuje vlastní metafyzické učení či náboženství s názvem Setba Země, a právě to je v mnoha ohledech ústředním tématem celé knihy. Pozorujeme v ní totiž materiální, fyzickou, ale především mentální přípravu hlavní postavy na přicházející civilizační kolaps. Co může člověk dělat v situaci, kdy všechno, co znal, zaniklo a zmizelo? Jak se píše v jednom verši Setby Země: „Aby vstal ze svého popela, musí Fénix nejdříve shořet.“ A touto nezdolnou vůlí ke kreativní změně a adaptaci na jakékoliv podmínky se řídí nejen postava Lauren v Podobenství o rozsévači, ale v podstatě i celá veskrze humanistická tvorba spisovatelky Octavie Butler. Možná právě proto se v prvním covidovém roce 2020 dostala s tímto románem z roku 1993 poprvé do prestižního žebříčku bestsellerů New York Times – a to 14 let po své smrti.

autor: Jan Bělíček
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.