Jan Bělíček: K čemu jsou nám dobré literární ceny?
Je za námi už 22. ročník nejznámější české literární ceny Magnesia Litera a můžeme opět číst koloběh debat týkajících se těchto klasických záležitostí ekonomie prestiže, jak o provozu kulturních cen hovoří americký teoretik James F. English. Vítězové, poražení, špatně sestavené poroty, špatně vybrané tituly i pozoruhodné mikropříběhy – to všechno je součástí těchto rituálů posvěcování a ani česká literární scéna není v tomto ohledu výjimkou.
Jaké příběhy můžeme vydestilovat z uplynulého ročníku a má vůbec smysl s cenami ztrácet čas?
Čtěte také
Asi nejpříjemnějším překvapením večera na Nové scéně Národního divadla bylo vítězství novináře a spisovatele Patrika Bangy. Jedná se o vůbec prvního romského autora, který toto ocenění získal. Celkem hodně to o naší realitě vypovídá.
V této zdánlivě neutrální informaci je zakódován negativní vztah české společnosti k lidem romského původu, což je ostatně téma, jemuž se Banga ve své knize intenzivně věnuje. Zavádí nás do pražských „devadesátek“ a popisuje rozmanitou a živou atmosféru v tehdy zašlých čtvrtích samotného centra města typu Karlín, Žižkov, Nusle a okolí stanice I. P. Pavlova.
Čtěte také
Jeho vzpomínková kniha ale ukazuje i odvrácenou stranu tehdejší doby, kterou máme dnes tendenci vnímat jako zlatý čas svobody a nevázanosti. Banga ukazuje devadesátá léta plná násilí, rasové diskriminace, pouličních bitek a kriminality menšího i většího rozsahu. Bangovo vítězství v Magnesii ovšem musíme chápat i pozitivně.
Ukazuje totiž, jak se minimálně česká kulturní obec snaží v posledních letech odpoutat od mainstreamových hodnot devadesátých let, vpouští do své blízkosti jinakost a nechává na veřejnosti zaznít zkušenosti lidí, kteří žili dlouhá léta na okraji. Tohle je nejnadějnější zpráva letošního ročníku.
Naši pozornost si zaslouží také skutečnost, že Knihou roku se letos stala básnická sbírka! V hlavní kategorii totiž zvítězil Miloš Doležal se svým textem Jana bude brzy sbírat lipový květ. Pokud má současná česká beletrie občas problém dostat se k většinovému čtenáři, poezie se z pevně ohraničeného prostoru znalců a fanoušků dostává jen velmi obtížně.
Čtěte také
Sbírce Miloše Doležala se to tentokrát povedlo. Jedná se o velmi osobní, niterný text, v němž se autor vyrovnává s předčasnou smrtí své ženy Jany Doležalové-Frankové. Formálně vybroušenou poezii s autentickou výpovědí doplňuje citlivý výtvarný doprovod. Těžko byste mezi nominovanými knihami hledali jiný kousek, který by si ocenění Kniha roku zasloužil více. A to je druhá dobrá zpráva z letošní Litery.
Rád bych se teď vrátil k Jamesi Englishovi a ekonomii prestiže literárních cen ze začátku našeho povídání. Poměrně často se dnes objevuje jeden typ kritiky literárních a jiných kulturních cen. Vnáší prý soutěživost a hierarchii do sféry umění, v níž by měla panovat atmosféra kreativity a spolupráce. Velmi intenzivně tento problém prožívají především vizuální umělci a umělkyně. Podobná ocenění se totiž přímo podílí na tvorbě tržní hodnoty a jsou to právě prestižní ocenění, co šponuje cenu děl na trhu s uměním nahoru.
Čtěte také
Knižní trh ovšem funguje trochu jinak a jeho ceny můžeme chápat jako jednu z cest, jak může literární obec spoluvytvářet kulturní hodnoty a jak může ovlivňovat většinový vkus a také to, na jaké tituly se upře pozornost zákazníků v knihkupectvích. Jedná se zkrátka o tak trochu elitní a nafoukanou intervenci do banálních a nekompromisních pravidel nabídky a poptávky knižního trhu – a jsem toho názoru, že tuto anomálii a nehoráznost je potřeba si hýčkat a pečovat o ni.
Samozřejmě, že výběr jediného vítěze či vítězky na úkor všech ostatních bude vždy problematické a násilné gesto. Nezapomínejme ale ani na to, že skrze kulturní ceny může odborná obec vytvářet vkus, kulturní hodnoty a posvěcovat tak díla, která by jinak unikla pozornosti širší veřejnosti. A přesně to se minimálně ve dvou případech povedlo i letošnímu ročníku Magnesie Litery.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
