Ivan Štern: Jindřiška Smetanová a Malá Strana
Už nějaký rok nechodím na Malou Stranu. Město kdysi tak kvetoucí a současné záhadné je polomrtvé a dál umírá díky masám turistů, nesmyslně vysokým cenám v obchodech a také zásluhou jejich ještě nesmyslnější nabídky.
Pokud si z těch nesmyslů vůbec někdo něco koupí, vydá nanejvýš svědectví o sobě samém. Ne však o městě.
Čtěte také
Přesto jsem před pár dny sem zavítal a setrval více než nezbytně nutnou chvíli. Díky spisovatelce Jindřišce Smetanové. Ustlala mi na růžích a pod nebesy. Zavedla mě do míst, jimž se nyní programově vyhýbám, ale současně do doby, kdy se její sousedky přetahovaly, která ve svém domě naráží na větší záhadu.
Dlouho vyhrávala ta, z jejíhož domu bylo možné procházet do domů sousedních, aniž člověk vystrčil nos na ulici. Jen se šlapalo střídavě po schodech dolů a pak zas nahoru. Nakonec zvítězila ta, jejíž byt kuchyní zasahoval do domu sousedního a ona řešila, zda je číslo domu dvanáct anebo čtrnáct.
Tehdy doprostředka Velkopřevorského náměstí, to je tam, jak je dnes turisty oblepená Lennonova zeď, bývalá bordelmamá si dennodenně stavěla židli, usadila se na ni a každého kolemjdoucího se ptala, kolik je hodin. Byla přesvědčena, že jim tak jejich čas krade a natahuje si tím ten svůj.
Čtěte také
V oné době neturisticky blažené nevinnosti spisovatelku navštívila vzdálená příbuzná, Evelyn Nowak z Texasu. Považovala se za sběratelku starožitností. Měla k nim podle sebe blízko. Její bratr vlastnil v Texasu továrnu na výrobu starožitností. Dnes by ji možná z důvodu mzdové láce přemístil do Číny. Soudím tak podle echt indiánské čelenky, již před časem přivezla moje matka našim dětem, zakoupivši ji od echt Indiána v echt indiánské rezervaci. Po zevrubné prohlídce se na nás zevnitř zašklebil nápis „Made in China“.
Evelyn Nowak udivovalo, že na Malé Straně, kam se jen podívala, byly k mání starožitnosti opravdové. Za jejich sběratelku se naopak považovala Jindřiška Smetanová. Vzácností jí byla klika u vrat v Lázeňské ulici číslo 9. Klika připomíná kočičí tlapku. Na omak je hebká.
O hebkost se staral tisícerý dotyk lidských rukou během oněch čtyř set let, co v Lázeňské ulici dům stojí. Podobně hebká byla temena patníků zbudovaných na vrcholku schodů, směřujících z Kampy na Karlův most. Nikdo, jda kolem, neopominul, aby temeno jednoho nebo druhého patníku zlehounka neobkroužil dlaní.
Čtěte také
Evelyn Nowak za obě starožitnosti nabízela polovinu továrny na starožitnosti v Texasu. Jindřiška ji ale vyvedla z omylu. Odejmutím jich z jejich prostředí by starožitnosti ztratily na ceně i na kouzlu. Nakonec by jen chřadly.
Třetí starožitnost, už vůbec nepřenositelná, se nacházela na nejvyšší půdě Hrzánského domu, kde paní spisovatelka bydlela a který u Čertovky uzavírá Velkopřevorské náměstí. Evelyn Nowak nechápala, proč na půdu táhnou sebou židli. Pochopila, až když židle spočinula na zvoleném místě, Američanka se na ni usadila a skrz otevřený vikýř se jí nabídla nevídaná symfonie malostranských komínů.
Evelynin pohled se nakonec stočil ke kamnům s nápisem American Heating, Josef Vrkoč, Vinohrady. Za života majitelky sálala teplo. Nyní se jako nepotřebná krčila v zaprášeném koutě půdy. Evelyn tak jako jedna posledních turistek nejen nahlédla za kulisy malostranských fasád. Do Ameriky si odsud vezla echt americkou starožitnost. American Heating, Josef Vrkoč, Vinohrady.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
