Hosté

Za výkon v baletech Macbeth a Spor aneb dotyky a spojení byla nominovaná na Cenu Thálie. Spřátelila se s Miřenkou Čechovou, která ji obsadila do inscenace Invisible II.

Varovali jej, že vizi Moravské galerie v Brně už není možné dál posunout. Ukázalo se, že opak je pravdou. Ředitelem této instituce se Jan Press stal před devíti lety.

Studia malby na Akademii výtvarných umění zakončila v ateliéru Vladimíra Kokolii velkými abstraktními obrazy. Později se propracovala k téměř realistickým krajinám.

Co za něco stojí, to vždycky bolí, říká návrhářka Liběna Rochová. Na české i světové scéně působí už 40 let, dvanáctým rokem se o své zkušenosti dělí se studenty UMPRUM.

Herečka Klára Melíšková mluvila ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem o tom, jak jí s rolí v seriálu Podezření, za kterou získala Českého lva, pomohly tlusté dioptrické brýle.

Ačkoliv občas spolupracuje s reportážní platformou Voxpot, říká, že blíž než k reportáži má k dokumentu. Zaznamenává v něm dění v místech, kde se aktuálně děje bezpráví.

Kde vzít sílu na všechny lidské útrapy? Co všechno je vlastně člověk schopný fyzicky a psychicky zvládnout? I to je dlouhodobým tématem choreografky Markéty Vacovské.

Kultura, společenské problémy, mezinárodní vztahy – všechno to, co Ondřeje Kamenického zajímalo už v době studií filmové vědy, má v sobě post ředitele festivalu Jeden svět.

Je milovníkem panoramat, zajímá se o „předkinematografické hračky“, za kritiku bez předsudků získal Cenu Věry Jirousové pro začínající autory a zabývá se uměním bývalé NDR.

Po stopách Plzeňáka Františka Sammera, málo známého, ovšem světově schopného spolupracovníka architekta Le Corbusiera, sjezdila Martina Hrabová celý svět.