Islandská literatura jako třeskutá směs. Je otevřená a liberální, říká překladatelka Marta Bartošková

8. červenec 2022

Když na ní v roce 1993 v Reykjavíku poprvé promluvil rodilý Islanďan, měla pocit, že před nesrozumitelným jazykem raději uteče. Na zpáteční letadlo do devadesátkové Prahy ale nakonec nenasedla. I proto dnes ovládá islandštinu tak, že z ní - jako jedna z mála – překládá historickou i současnou prózu i poezii. O záludnostech islandštiny i krásách země ohně a ledu mluvila ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Na Filosofické fakultě Karlovy univerzity studovala Marta Bartošková původně anglistiku a nordistiku. Ve třetím ročníku ale znenadání přišla nabídka odjet na studijní pobyt na Island. Přestože malý ostrov ležící v severním ledovém oceánu neznala, instinktivně kývla: „Island je dnes zemí v kurzu. Posledních deset let tam probíhá ohromná vlna turismu, vše islandské snadno prorazí, dobře se prodává. Tehdy to ale bylo jinak. Island byl uzavřenou, před-internetovou, neprobádanou zemí. Dost důvodů k tomu, proč tam jet“, říká.

Čtěte také

Když o několik týdnů později vystoupila na letišti v Reykjavíku, málem jí odfoukl vítr a zaskočila jí i tma, která na Islandu ovládá většinu dne. „Island je drsná země. Leží na hraně dvou tektonických desek, nejrůznější dramatické procesy jako zemětřesení, sopečné výbuchy či divoké bouře jsou tu na pořadu dne. Islanďané jsou neustále ve střehu, připraveni vypořádat se s mezní situací. I proto jsou to svobodomyslní, umínění, sebevědomí lidé, kteří si v sobě vybudovali bohorovný klid“, popisuje příslušníky národa, jehož literaturu už víc než dvě dekády překládá.

Divoká příroda, odkrytá společenská tabu i touha po lásce a uznání

Surovost přírody a boj s nepřízní prostředí i osudu ostatně není jen otázkou středověkých islandských ság a mýtů, silně pronikají i do současné literatury. Třeba i do románů Jóna Kalmana Stefánssona, mezinárodně ceněného nominanta na Bookerovu cenu. Autora existenciálního rozměru, jenž ve většině textů zachycuje citový život Islanďanů: „Stefánsson je jedním z těch, kteří se ve svém psaní vracejí do předmoderní doby. Akcentem na vnitřní život postav a existenciální rozměr života na Islandu zachycuje to, co do této chvíle zůstávalo stranou. Literární tradice velela soustředit se na epický příběh a sled událostí. Stefánsson je ale lyrik, který ukazuje hrdiny z masa a kostí, kteří v nelehkých podmínkách touží po lásce, uznání, lidské blízkosti“, vysvětluje Bartošková, která do češtiny převedla jeho úspěšnou románovou trilogii (Ráj a peklo, 2012, Smutek andělů, 2014, Lidské srdce, 2017).

Čtěte také

Nejen Stefánsson, ale i další hvězdy současné islandské literatury, letos hostí festival Měsíc autorského čtení. Z textů inspirovaných magickým realismem, severskými a antickými bájemi, hudbou i filmem bude číst třeba i nejpopulárnější islandský spisovatel současnosti Sjón - prozaik, básník, dramatik, scénárista a taky autor řady písňových textů pro hudební ikonu Björk.

Chybět ale nebudou ani ženské autorky, které jsou podle Marty Bartoškové stále o několik kroků za mužskými protějšky. Do světových jazyků se totiž stále zhusta překládají hlavně muži. „Já sama bych se překládání autorek chtěla věnovat víc. Z píšících Islanďanek mě zajímaví hlavně básnířky. Na Mač dorazí třeba Gerður Kristný nebo Sigurbjörg Þrastardóttir, které podle mě patří k těm nejzajímavějším“.

Spustit audio

Související