Ženská na 1000°. Drsná i humorná zpověď prezidentské vnučky z Islandu

29. červen 2022

Islandský spisovatel Hallgrímur Helgason a jeho báječně nekorektní vyprávění inspirované životem vnučky prvního islandského prezidenta. Poslechněte si fantastický příběh ženy, kterou v osmdesáti letech uvěznila smrtelná nemoc v reykjavické garáži s laptopem na klíně a granátem pod polštářem. Premiéru najdete on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání. Pořad není vhodný pro děti a mladistvé.

Účinkuje: Helena Čermáková
Připravila: Petra Hynčíková
Překlad: Marta Bartošková
Režie: Lukáš Kopecký
Premiéra: 19. 6. 2022
Natočeno: v brněnském studiu Českého rozhlasu
Pořad není vhodný pro děti a mladistvé.

Hallgrímur Helgason si telefonoval jako dobrovolník v předvolební kampani s vnučkou prvního islandského prezidenta. Krátký rozhovor byl inspirací k podivuhodnému románu, který se stal mezinárodním bestsellerem. Hlavní hrdinka Herra si čekání na smrt krátí v samotě své garáže čilým konverzováním na sociálních sítích a průběžnou rekapitulací vlastního života.

Humor až za hrob

Herra sarkasticky reflektuje paradoxy islandských i evropských dějin. Do syrového vyprávění vás vtáhne upřímností, drzostí a zejména sžíravým humorem. Jako dvanáctiletá dívka opuštěna otcem-nacistou i matkou nejdříve prochází hrůzami druhé světové války. Následně se musí vyrovnat s dichotomií svého společenského postavení: je potomkem vlastizrádce a současně vnučkou prvního islandského prezidenta. O vztazích k dlouhé řadě mužů nebo o svých třech nevydařených synech mluví Herra bez okolků a dost nevybíravě. Procestujeme s ní kus světa: Island, Německo, Polsko, Francii, Argentinu. Vyprávění plasticky vrství syrové scény plné násilí, hlubokého osamění i lyrické pasáže popisující lásku k matce nebo zemřelé dceři. Všeprostupující břitký humor nebere ohledy na nic a na nikoho. Hlas ženy podepřený osmdesátiletou životní zkušeností je přitom tak silný, že ho nevměstnáte do klasické škatulky feministky.

Sága s prvky stand-up comedy

Hallgrímur Helgason mísí celou řadu literárních žánrů a postupů. Pevně přitom staví na základech islandské tradice vyprávění příběhů. „Na Islandu věříme v literaturu – to je naše první náboženství. Ságy jsou naší mytologií a pro nás jsou jejich postavy větší než ty v Bibli. Jsou živou součástí kultury a lidé na ně odkazují a používají jejich výroky v každodenní řeči. Snažím se přečíst jednu ságu každý rok, abych se udržel v kontaktu s minulostí. Staromódní jazyk vám jako spisovateli nabízí spoustu možností, jak najít nový význam starých slov, která musí být dnes použita k přizpůsobení se jiné společnosti. Je to mezera, kterou musíme my, spisovatelé, překlenout,” domnívá se autor.

Obrazy a slova

K vlastní literární práci se přitom Hallgrímur Helgason dostal trochu oklikou. Jako výtvarný umělec žil v osmdesátých a devadesátých letech střídavě v Paříži a v New Yorku. Teprve v Americe se začal věnovat tvůrčímu psaní. Mezinárodní úspěch získal jeho román 101 Reykjavík, který zaujal i filmaře. Čtyři z jeho románů se dočkaly divadelní adaptace. Dnes píše básně, romány a divadelní hry. Přeložil do islandštiny Shakespeara. Na vzestup světového zájmu o islandskou literaturu má jasný názor: „Mlčeli jsme tak dlouho, až jsme konečně znovu našli svůj hlas a začali psát na způsob ság.”

Island je letos čestným hostem největšího středoevropského literárního festivalu MAČ – měsíc autorského čtení, kde se můžete osobně setkat i s Hallgrímurem Helgasonem.

Psáno pro Týdeník Rozhlas.

Spustit audio