Rajmund Habřina: Vězeň za dráty. Verše z koncentračního tábora Mauthausen-Gusen
Apokalypticky drastické téma smrti ve sbírce Vězeň za dráty, která vznikla mezi únorem 1942 a květnem 1945 v koncentračním táboře Mauthausen-Gusen. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Básník, prozaik, dramatik a esejista Rajmund Habřina se narodil 28. září 1907 v Příbrami u Brna s příjmením Chatrný. To si však v roce 1939 nechal úředně změnit na Habřina, zřejmě podle stejnojmenného potoka, protékajícího jeho rodnou vsí, a snad také jako odkaz k Otokaru Březinovi. Od počátku třicátých let Habřina působil jako středoškolský učitel, současně se zapojil do brněnského literárního a kulturního života. Po německé okupaci v roce 1939 se Habřina zapojil do protifašistického odboje. V roce 1941 byl zatčen a v lednu 1942 odsouzen za „přípravu velezrady proti Říši“. 4. února byl deportován do Mauthausenu s výrokem „návrat nežádoucí“.
Téma smrti bylo přítomno už v jeho sbírkách z 30. let i v jeho dizertační práci Březina a Nietzsche. Apokalypticky drastickou podobu potom získalo téma smrti ve sbírce Vězeň za dráty, která vznikla mezi únorem 1942 a květnem 1945 v koncentračním táboře Mauthausen-Gusen. Právě tato sbírka dala název i rozhlasovému pásmu, které Rajmundu Habřinovi věnoval Petr Veselý.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.