Asijské umění čtu jako detektivku. Baví mě sledovat střet tradičního s novým, říká kurátorka Markéta Hánová
Jako detektiv si vystudovaná japanoložka a kunsthistorička naposledy připadala, když sledovala prolínání čínské tušové malby do japonského umění. Právě jemu ostatně zasvětila celý svůj profesní život. Dnes si ho šéfka asijské sbírky Národní galerie spojí hlavně se zenovou malbou, kterou v Salmovském paláci aktuálně vystavuje. O expozici Zenga – japonské zenové obrazy ze sbírky Kaeru-an mluvila ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.
Zájem o tušovou malbu pronásleduje Markétu Hánovou dlouho. Vše začalo před dvaceti lety v New Orleans, kde viděla soukromou sbírku zenové malby a kaligrafie. Před třemi lety se pak jí a kolegům z Národní galerie podařil husarský kousek – od nizozemského umělce a sběratele Felixe Hesse získali cennou soukromou kolekci. „V kontextu světových zenových sbírek jde o výjimečně cennou záležitost. Hesse shromáždil 526 závěsných svitků, maleb a kaligrafií, také jeden párový paraván a několik kousků z keramiky,“ popisuje.
Na výstavě Zenga – japonské zenové obrazy ze sbírky Kaeru-an společně s kurátorkou Janou Ryndovou ale mohly představit jen její malou část. „Navzdory prostorovým omezením Salmovského paláce jsme chtěly sbírku představit v celé její šíři. Výstavu jsme tak koncipovaly do pěti tematických kapitol, ve kterých nechybí zenová praxe, vztah zenu k přírodě nebo zenová parodie“. Cestu k duchovnímu probuzení ale mohou návštěvníci výstavy hledat nejen skrze kontemplaci vystavených prací tuší na papíře, ale i díky řadě doprovodných aktivit. „Naším cílem bylo dopřát návštěvníkům co nejcelistvější vhled do zkušenosti zenu. V prostorách Salmovského paláce je tak možné si zameditovat nebo se natáhnout na tatami,“ usmívá se.
Po aktuální výstavě i předchozím velkém projektu Buddha zblízka, představeném ve Valdštejnské jízdárně, teď ale společně s kolegy z Národní galerie stojí před dalším úkolem. Pro Salmovský palác pracují na přípravě stálé expozice, která by měla šíři a bohatství asijské sbírky představit moderním způsobem. „V současné chvíli sbírka obsahuje 13 tisíc předmětů původem z Japonska, Číny, Koreje, Tibetu, Střední, jižní a jihovýchodní Asie a Předního východu. Sbírku nadále rozšiřujeme, byť finanční zdroje na akvizice jsou v současné situaci značně omezené.“ Jak chtějí stálou výstavu pojmout, popsala ve Vizitce detailně. Se stejnou vášní v ní ale mluvila třeba i o místech, na která se v Japonsku nejradši vrací nebo o hudbě, kterou v zemi vycházejícího slunce objevila.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Tracy Letts: Zabiják Joe. Kultovní klasika americké coolness dramatiky a úspěšný film
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
-
Podivuhodný případ Benjamina Buttona. Slavný fantaskní příběh o muži, jehož čas plyne opačným směrem
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
