Logo, židle, stůl – mrknete na ně a máte jasno, říká architekt Martin Hrdina

22. červenec 2022

Brněnské kavárny Tungsram, Art, Alfa nebo Humpty Dumpty. Těm všem vtiskl originální podobu i atmosféru architekt a grafický designér Martin Hrdina. Přestože se narodil do rodiny úspěšného vinaře, od dětství ho to táhlo k výtvarnému umění. „Nebyl jsem outdoorový typ. Radši jsem doma ležel v knížkách José Pijoana,“ říká s úsměvem muž, který dnes patří ke špičce svého oboru.

Posedlost starověkým Egyptem i romány Milana Kundery ostatně nedávno zúročil ve svých architektonických návrzích. I o nich mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Z Lipského knižního veletrhu

Návrh na knihovnu Milana Kundery odevzdal Martin Hrdina Moravské zemské knihovně už před půl rokem. Teď s napětím čeká, jestli se v době 17procentní inflace a dvojnásobného zvýšení cen stavebních materiálů přeci jen začne stavět. „Kunderu miluji od dětství, a jako architekt už jsem se mu věnoval. Před třemi lety jsem navrhl podobu českého stánku na knižním veletrhu v Lipsku, kde měl Kundera velkou prezentaci. V návaznosti na ni jsme pak v Brně připravili výstavu jeho knih vydaných po světě, ke které jsem jako grafik dělal i katalog, “ říká muž, jehož už v raném mládí silně zasáhla Kunderova Nesmrtelnost.

Při přípravě architektonického návrhu zjistil Martin Hrdina překvapivou věc – vlivný světový spisovatel českého původu není jen skvělý autor, ale i výtvarník. „Velmi mě překvapilo, jak zdatný je Kundera kreslíř. V jedno-tahových kresbách zachycuje lidi v nejrůznějších komických situacích. Připomínají mi pozdního Picassa, který na sklonku života dělal rychlé a výstižné skici,“ konstatuje na konto kreseb, kterými v posledních letech Kundera zdobí nová vydání svých knih.

V hlavní roli film

Přestože Martin Hrdina realizoval desítky architektonických návrhů pro nejrůznější galerie, muzea, zámky a hrady v Čechách i na Moravě, mnozí si jeho jméno nejspíš spojí s interiéry celé řady brněnských kaváren.

Café Alfa v Brně podle návrhů architekta Martina Hrdiny

Tu první realizoval v roce 2008, v době, kdy se po několika letech studií a práce v Amsterodamu usadil v Brně. „Obrátil se na mě majitel kavárny Tungsram, který přesto, že jsem s kavárenským interiérem neměl předchozí zkušenost, trval na tom, že návrh musím dělat já. Tím mě vlastně vtáhl zpět do profese, protože v té době jsem dělal a chtěl dělat hlavně grafiku.“

Dnes si tak v Brně můžete vypít kávu v jednoduchém, neuvěřitelně vzdušném a „čistém“ prostoru, pro který Martin Hrdina navrhl vše do posledního detailu – od nábytku (repliky židlí Marcela Breuera s nosnou konstrukcí z pochromovaných ohýbaných trubek) po nápojový a jídelní lístek.

Café Tungsram v Brně podle návrhů architekta Martina Hrdiny

Významnou inspirací byl pro mladého architekta film. Maďarská firma Tungsram totiž v meziválečné době vyráběla vedle běžných žárovek i ty do filmových promítaček, které majitel brněnské kavárny sbíral. „Zadáním byla filmová kavárna. Ale taková, ve které nebudou hrát hlavní roli plakáty, ale filmová technika,“ vysvětluje Hrdina, proč v kavárně najdete svitky 16mm filmu nebo filmová světla.

Autor interiérů dalších brněnských kaváren – například Alfy ve stejnojmenné pasáži nebo Leporela + v Domě umění – pak na otázku, co do oka v cizím interiéru padne jemu, odpovídá: „To je těžké říct. Vše dohromady skládá výsledný efekt. Pro mě je to asi logo, židle, stůl. Mrknete na ně a máte jasno,“ usmívá se.

Ve Vizitce ale mluvil i o dalších tématech – o vztahu k funkcionalismu i art decu, o architektu Adolfu Loosovi. Taky o divadle, které miluje a roky pro něj jako grafický designér tvoří. Jak pojal vizuální kampaň nové sezóny Husy na provázku? I to si poslechněte v záznamu pořadu.

Café Leporelo v Brně podle návrhů architekta Martina Hrdiny
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.