Herman Bang: Štědrý večer v cizině
Herman Bang je nejvýznamnější dánský impresionista moderního průlomu. Spisovatel, který vycházel z francouzské románové estetiky, proslul mimo jiné svými kritikami literárních a dramatických děl.
Vypravěč v Bangových textech je zásadně neutrální, naopak všechno vyjevuje autor v dialozích a jednání postav. Čtenář může nabýt dojmu, že drží v ruce text se scénickými poznámkami; proto se také o Bangově způsobu psaní mluví jako o „scénickém románu“. Pro českého čtenáře je může být zajímavé, že několik menších prací autora je inspirováno jeho pražskými pobyty, jako například povídka Štědrý večer v cizině.
„Sedíme v rozhlase, přímo tady za rohem je ulice Balbínova, kde v roce 1886-7 bydlel dánský spisovatel Herman Bang. V důsledku svých osudů byl tak trochu štvanec, vypovídali ho nejdřív z Berlína, pak z Mnichova i z Vídně a nakonec mu ve Vídni poradil policejní prezident, aby zkusil nějakou provincii, tam že ho možná nebudou tak moc pronásledovat, a on si jako provincii vybral Prahu. Na město vzpomínal velmi s láskou, dokonce napsal několik básní o krásách města. Jeho povídka „Štědrý večer v cizině“ líčí, jak autor a jeho přítel byli pozváni k domovníkům na slavnostní večeři. Vyprávění je zážitkem, možná dokonce větším pro české čtenáře než pro dánské,“ poznamenává k autorovi v pořadu Osudy František Fröhlich, který povídku překládal.
Povídku Štědrý večer v cizině klasika dánské literatury Hermana Banga natočil v roce 1994 režisér Jan Fuchs, čte Jaroslav Kepka, vysíláme ji 23. prosince v 11.28 hodin.
Nejposlouchanější
-
Město ve stínu. Soumračné příběhy Jakuby Katalpy, Anny Bolavé, Franze Werfela a dalších autorů
-
Anna Saavedra: Dům U Sedmi švábů. Příběh magické stavby, kterou se majitel rozhodl zdemolovat
-
Jezero. Syrovou, apokalyptickou prózu Bianky Bellové čte Petra Špalková
-
Miloš Doležal: Jako bychom dnes zemřít měli. Život a smrt Josefa Toufara, kněze umučeného StB
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.