Boris Pilňak: Vítr člověčiny
Povídka ruského prozaika ze září roku 1925.
Poslouchejte na Vltavě 21. listopadu 2015 v 11:31.
Ruského modernistu, autora lyrizovaných próz a vynikajícího stylistu Borise Pilňaka připomínáme povídkou Vítr člověčiny, která vznikla v Moskvě v září roku 1925. Je v ní tematizována mimo jiné paradoxnost lidského života, různorodost pohledů na něj i relativita soudů nad ním. Překlad Jana Zábrany vyšel v souboru Pilňakových próz Nezhašený měsíc roku 1968 v nakl. Mladá fronta.
Boris Pilňak (vl. jménem Boris Andrejevič Vogau) se narodil 1894 v Povolží, roku 1937 byl zatčen a zastřelen, rehabilitován byl posmrtně roku 1963. Pro jeho dílo je charakteristická stylová různorodost od tradiční prózy k žurnalistické reportáži s citáty a dokumenty. První povídku vydal v roce 1909 jako patnáctiletý. Revoluci viděl Pilňak jako vzbouření živlů, které způsobili bolševici, „lidé v kožených bundách“.
Autor: Boris Pilňak Překlad: Jan Zábrana Připravil: Vratislav FärberRežie: Vlado Rusko
Nejposlouchanější
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
-
Venuše v kožichu. Trýzeň a ponížení jako nejvyšší důkaz lásky v erotickém románu Sacher-Masocha
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
-
Jaroslav Hašek: Na opuštěné latríně, Spravedlnost zvítězí. Dvě humoresky od mistra české literatury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
