Futuristický prostor vytváří dojem kosmické lodi. Tvorba architekta Jean-Françoise Zevaca je pro Maroko symbolická
Ostré skulpturální tvary definují originální architekturu marockého architekta Jeana-Françoise Zevaca. Jeho futuristickou stavbou ateliérů a dílny Vincenta Timsita, která je fascinujícím příkladem přínosu africké architektury k poválečnému modernismu, nás provede Adam Štěch.
Casablanca byla od prvních let minulého století centrem nových urbanistických a architektonických koncepcí. Během dvacátého století prošlo toto největší marocké město, důležitý přístav a ekonomické centrum země, dramatickým urbanistickým vývojem, který vytvořil z Casablancy doslova laboratoř moderních tendencí v architektuře. Pod koloniální nadvládou Francie promlouvali do tohoto vývoje od počátku minulého století především francouzští a později i lokální architekti, kteří mohli realizovat smělé vize, na které už ve starých evropských městech nebylo místo.
Nejvýraznější postavou marocké architektury vůbec je Jean-François Zevaco. Narodil se v Casablance v roce 1916. Studoval v Paříži na École nationale supérieure des Beaux-Arts, aby se v roce 1945 vrátil zpět do země a stal se nejproduktivnějším architektem své generace. Zároveň je jeho tvorba pro Maroko symbolická. Ukázkově v sobě propojuje evropské avantgardní tendence s lokálním klimatem a charakterem marocké kultury a historie. Mezi jeho oslavovaná díla patří vila Sami Suissa, ve které se dnes nachází restaurace nebo letištní klub Tit-Mellil z roku 1951, jehož křivky nám prozradí proč se o Zevacovi hovoří jako o “marockém Oscaru Niemeyerovi”.
Nás ale dnes zajímá jeho realizace tovární a správní budovy ateliérů Vincent Timsit. Timsit byl zkušený kovář, který se Zevacem spolupracoval na realizaci mnoha jeho na míru navržených interiérových řešení, včetně svítidel, zábradlí nebo dveří, dodnes je můžeme vidět například ve zmíněné vile Sami Suissa.
V roce 1952 dokončil Zevaco pro Timsita objekt jeho vlastního ateliéru a dílny, který překvapí svou futuristicky pojatou fasádou s kruhovými okny a výraznou betonovou střešní nástavbou. Ještě zajímavější jsou ale interiéry, ve kterých se oba spolupracovníci opravdu vyřádili. Futuristické skleněné dveře v mosazném rámu nebo oranžově zbarvená vypouklá plastová okna vytváří z prostoru dojem kosmické lodi. Unikátní Zevacův design byl ve své době doplněn typovým nábytkem italské nebo francouzské provenience. Dodnes je většina interiéru zcela původní.
Ateliéry fungují ještě dnes a o pokračování vizí Vincenta Timsita se starají jeho potomci, kteří plánují budovu zpřístupnit veřejnosti během speciálních akcí a uměleckých intervencí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Psí voják Filip Topol. Portrét hudebníka, básníka a sebevraha životem
-
Případy Sherlocka Holmese, otce Browna, slečny Marplové a dalších anglických detektivů
-
Richard Brautigan: V melounovém cukru. Psychedelický román, který uchvátil generaci hippies
-
Mario Vargas Llosa: Krásné oči, ohyzdné obrazy. Zničující kritika navždy změní námořníkův život
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
