Film Hadí plyn nastavuje zrcadlo evropskému kolonialismu i migrační krizi
Etablovaný divadelní režisér David Jařab přichází po třinácti letech s novým filmem. Jmenuje se Hadí plyn a v jeho pozadí stojí novela Josepha Conrada Srdce temnoty. „Román mě oslovil svou nejednoznačností. Není jednoduché ho uchopit, ale zároveň se dokáže naformátovat do jiného času,“ vysvětluje. V roce 2011 knihu adaptoval pro divadlo, ale měl pocit, že s tématem ještě není hotov. Proto teď vypouští Hadí plyn.
„Conradova kniha je do velké míry o řešení koloniálních residuí, která si v sobě neseme. Situace se otáčí. Dnes už to není tak, že bílý muž přijíždí do Afriky a tam nějakým způsobem pozoruje zvláštní střet civilizací, ale Afrika přijíždí do Evropy. Evropa tam měla své kolonie, tamní lidé mluví evropskými jazyky, a tak se sem prostě vrací. Bohatství Evropy je postaveno na tom, že Evropa využila jižní Ameriku, Afriku, Asii, přivezla tamní bohatství sem, a postavila na něm to, čeho si dnes tak váží: své bohatství, kulturu a další hodnoty. Je logické, že jsme ty lidi ovlivnili a teď, když hledají bezpečí, napadne je, že přijdou sem,“ popisuje Jařab jeden z iniciačních momentů vzniku snímku Hadí plyn.
Psychologická road-movie na vodě
Natáčení filmu nebylo jednoduché. Velká část lokací byla přístupná jen na lodích, prostředí divoké, na plac se často jezdilo hodně dlouho. Na jednom plavidle měli filmaři speciálně uchycené rameno s kamerou, které se při natáčení pohybovalo na všechny strany, na další lodi se hrálo, na jiných jel štáb a technické zázemí. Točilo se na jižním Slovensku, na slepých ramenech Dunaje u Gabčíkova-Nagymaros. Prostředí má ve filmu důležitou roli. V dobrém ovlivnilo i herecké výkony protagonistů. Těmi jsou Stanislav Majer, Václav Vašák, Mara Lukama, Martin Pechlát či Tomáš Jeřábek. Napjatá, tísnivá atmosféra provází snímek po většinu jeho děje. Je to až fyzický divácký zážitek.
„Od dětství jsem měl slabost pro dobrodružné filmy. Tenhle žánr upadá, už se u nás moc netočí. Hadí jed tak vnímám jako dobrodružný snímek. Ne dětský, ale dospělý v tom smyslu, že se v něm jedná o problémy v psychice hlavního hrdiny a má taky společensko-politický kontext,“ zamýšlí se režisér nad žánrem svého nového díla s tím, že pokud v něm někdo vidí psychologickou road movie, lze s ním souhlasit.
Související
-
Měli jsme jen jednu šanci, říká režisér snímku Bod obnovy Robert Hloz
Při vzniku nového českého detektivního sci-fi filmu Bod obnovy měli jeho tvůrci velké ambice: chtěli vytvořit film, který tu ještě nebyl.
-
Postkolonialismus: nezápadní pohled na dějiny a současnost
Filozof Nelson Maldonado-Torres a sociolog Ondřej Lánský představují směr, který se vypořádává s dědictvím kolonialismu. Uvádí Lukáš Matoška.
-
Nekompromisní vůči kolonialismu. Nobelovu cenu za literaturu získal Abdulrazak Gurnah z Tanzánie
Třiasedmdesátiletý autor byl oceněn za svůj nekompromisný a soucitný průnik do důsledků kolonialismu a osudu uprchlíků rozpolcených mezi různými kulturami a kontinenty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
