Měli jsme jen jednu šanci, říká režisér snímku Bod obnovy Robert Hloz
Při vzniku nového českého detektivního sci-fi filmu Bod obnovy měli jeho tvůrci velké ambice: chtěli vytvořit film, který tu ještě nebyl. Současně takový, aby stálo za to zajít na něj do kina. Tedy chytrý a kvalitní snímek ve svém žánru srovnatelný se zahraniční produkcí. Prostě, jak doufali, aby si diváci po jeho shlédnutí řekli Wow!
„Chtěl jsem zaplnit díru na trhu ani ne tak sci-fi filmem, ale takovým snímkem, který u nás lidi ještě neviděli. Jako filmař nastupující generace jsem měl pocit, že se český film zastavil a trochu zacyklil, takže jsem přestal mít důvod chodit na něj do kina. Přišlo mi, že je to škoda,“ vybavuje si impulsy k natočení Bodu obnovy jeho režisér Robert Hloz. „Od malička jsem miloval sci-fi, a vytvořit vizi střední Evropy, byť jenom za dvacet let, se mi zdálo jako dobrý nápad. Takové futuristické snímky tu nikdo netočí, přitom by mohly být konkurencí třeba americkým sci-fi. Jasně, náš rozpočet byl nutně omezený, v tom se s Hollywoodem nemůžeme srovnávat, ale chtěli jsme natočit počin, který by byl skvělý v našich podmínkách,“ pokračuje.
Pražský neobrutalismus roku 2041
Hlavním motivem detektivky je možnost za určitých podmínek, při pravidelném digitálním zálohování osobnosti, vzkřísit násilně ukončený život. A samozřejmě i zneužití této možnosti, které se nutně objevuje. Ovšem zajímavější je vizuální stránka snímku. Scénografové vycházeli z existující architektury Prahy, kterou vybavili novými nástavbami. „Jako kdyby Památkový úřad najednou povolil stavět na současných památkách přístavby směrem nahoru. Vytváříme tak určitou nadstavbu města. Vzniká tím svébytný středoevropský styl jakéhosi neobaroka nebo neobrutalismu,“ vysvětluje Hloz.
I kvůli trikům a náročným vizuálním efektům připravovali tvůrci film devět let. A samozřejmě i kvůli náročné a dlouhé práci na scénáři. „Nechtěli jsme nic uspěchat. Věděli jsme, že máme jen jeden pokus, jednu šanci. Šedesát let u nás nevznikla žádná velká sci-fi, a kdyby se nám věc nepovedla, třeba by zase dalších šedesát let žádná nevznikla,“ odhaluje režisér pocit zodpovědnosti při práci na filmu. Měli ho prý všichni členové štábu a s ním k přípravám i natáčení Bodu obnovy přistupovali. Kombinovali ho s odvahou, a vytvořili na české poměry zajímavou žánrovku.
Související
-
Uhlíkové kalkulačky, environmentální ambasadorka. Na FAMU chtějí natáčet zeleně
Jak vede své studenty k udržitelnému životu i natáčení pražská FAMU? O tom mluvil Tomáš Pilát s děkankou fakulty Andreou Slovákovou.
-
Film, od kterého se nebudete moct odtrhnout. Jiří Mádl točí film Vlny o rozhlase a roce 1968
Scenárista a režisér Jiří Mádl právě pracuje na novém snímku. Film Vlny má oslavit hrdinství rozhlasových reportérů a techniků v roce 1968.
-
Quentin Tarantino vydává Filmové spekulace. Možná v nich o sobě říká víc, než původně chtěl
Ikonický režisér Quentin Tarantino přichází se vzpomínkovou knihou Filmové spekulace. Název je to přiléhavý. Publikace by se ale klidně mohla jmenovat i Filmová východiska.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
