Uhlíkové kalkulačky, environmentální ambasadorka. Na FAMU chtějí natáčet zeleně
Studentská natáčení sice nejsou bombastická, nepotřebují velké štáby, na druhou stranu ale ze školy vzejde více než 500 cvičení a filmů ročně. I proto fakulta zavádí (zatím pilotně) natáčení svých snímků podle Manuálu udržitelné filmové produkce. Práce na něm trvala rok a půl, a jeho autoři přizpůsobili zásady udržitelného natáčení provozu školy.
Dalším důležitým prvkem udržitelnosti na FAMU je ekologické vzdělávání studentů. „Jedna věc je pracovat podle určitých pravidel, druhá pak říct, jak tato pravidla vznikla a o jaké vědecké poznatky jsou opřena,“ vysvětluje děkanka FAMU Andrea Slováková.
Čtěte také
Škola tak připravila několik nových předmětů a taky sérii modulů blokové výuky. Věnuje se v nich například takzvaným uhlíkovým kalkulačkám. Ty sčítají ekonomické a ekologické náklady na určitá produkční rozhodnutí v různých fázích práce na filmech. Jiný modul přibližuje pozici environmentálního konzultanta. „U nás v Česku tahle pozice neexistuje, nedá se nikde studovat a nemáme pro ni certifikaci; v různých státech – včetně evropských – ale úspěšně funguje. Tito konzultanti nebo konzultantky jsou členy komisí rozdělujících peníze na kinematografickou výrobu, a se štábem procházejí celý proces od vývoje až po postprodukci a distribuci snímků,“ charakterizuje důležitou funkci Slováková.
Nelze pouze nařizovat, ale je nutné také vysvětlovat.
Na FAMU taky zřídili pozici environmentální ambasadorky, která se věnuje jak praktickému natáčení, tak i „zelenému“ fungování celé instituce. Do něj jsou zapojeni jak studující, tak zaměstnanci fakulty. Studenti FAMU se podílejí i na aktivitách Univerzity za klima, jejichž gró se odehrává kolem 17. listopadu. „Jde mimo jiné o to, najít pro tohle slavné datum nový obsah skrze zohledňování a řešení klimatické krize,“ přibližuje sympatické snahy děkanka FAMU Andrea Slováková.
Související
-
Jak se dá z metropolí a velkých měst udělat místo s příjemným klimatem?
Jak se dá z přehřátých měst udělat příjemné místo k životu i v létě? A jak nám v tom pomohou stromy v ulicích?
-
Jak spolu souvisí udržitelnost, městská zeleň a literatura? Možná víc, než si myslíte
Chtěli byste se v týdnu udržitelnosti podívat, jaká městská zeleň vás obklopuje, jak se o ni město stará a k tomu se dozvědět něco o kulturním a literárním kontextu místa?
-
Dělat knihy není vůbec ekologické. Jak je to s udržitelností v nakladatelském světě?
Začíná týden udržitelného rozvoje. Jakým způsobem se dají aplikovat jeho zásady třeba na vydávání knih?
Nejposlouchanější
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
-
Paní Svět. Josef Somr, František Němec a Václav Postránecký v tragikomedii Karola Sidona
-
Léon Bloy: Chudá žena. Nezapomenutelnou a vznešenou dceru bídy čte Jan Kanyza
-
Nikolaj Vasiljevič Gogol: Ženitba. Komedie s Ivou Janžurovou, Danou Medřickou a Jiřím Sovákem
-
Walter Isaacson: Einstein – Jeho život a vesmír. Výběr z životopisu jednoho z nejvýznamnějších vědců
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
