Expresivní tvary, figurativní mozaiky i na míru navržené elementy. Mezi nejpůsobivější realizace mexického architekta Félixe Candely patří kostely
Betonové klenby ční k nebi jako lomené oblouky evropských gotických katedrál. I tam totiž hledal inspiraci Félix Candela, mexický inženýr a architekt, který se proslavil díky svým jen několika málo centimetrů silným betonovým skořepinám. Jedna z takových zastřešuje také kostel Iglesia de la Medalla Milagrosa, který patří k nejvýznamnějším stavbám mexické moderny.
V roce 1955 uspořádalo Muzeum moderního umění v New Yorku přelomovou výstavu Latin American Architecture Since 1945, která ve světovém kontextu potvrdila důležitý význam moderní architektury Latinské Ameriky. A Mexiko se v tomto ohledu zařadilo mezi nejprogresivnější země regionu. Import evropských avantgardních myšlenek se v tvorbě řady více i méně významných architektů proměnil v originální architektonickou tvorbu oslavující expresivní formy, zemitost materiálů i senzibilitu barev. Zároveň se Mexico stalo zemí svébytných inovací na poli betonových konstrukcí, a to především díky tvorbě architekta a inženýra Félixe Candely.
Konstrukční kvality betonu v dynamických strukturách si během padesátých let osvojil architekt a inženýr v jedné osobně Félix Candela (1910 – 1997), jehož parabolicky prohnuté betonové skořepiny ve své době obletěly celý svět. Candela se narodil v Madridu, ale ve věku 26 let emigroval do Mexika. Svůj život a kariéru zasvětil testování možnosti železobetonu a jeho užití v extrémně tenkých plochách skořepin a kleneb. V padesátých a šedesátých letech postavil po celém Mexiku až 300 projektů a podepsal se pod dalšími 900, které se mu nepodařilo realizovat. Tenké parabolické struktury viděl jako univerzální řešení, které používal na zastřešení skladů, výstavních pavilónů, restaurací, obytných budov, laboratoří nebo kostelů.
K jeho emblematickým dílům z této patří například restaurace Los Manantiales ve čtvrti Xochimilco na okraji Mexica City. Tento prosklený pavilon je zastřešen osmi tenkými betonovými skořepinami, které se setkávají uprostřed a dohromady vytvářejí tvar květu. Podobnou konstrukci použil i na konci svého života, kdy realizoval budovu El Oceanográfico, která doplnila komplex umění a vědy ve španělské Valencii v roce 2002.
Některé z Candelových nejpůsobivějších realizací jsou především kostely, jejichž chrámové prostory byly ideální příležitostí pro technologické stavební inovace. Mezi lety 1953 a 1955 navrhl a postavil ve čtvrti Colonia Narvarte kostel Iglesia de la Medalla de la Virgen Milagrosa, který tvoří série ostrých zaklenutí nesených skulpturálně tvarovanými pilíři. Hyperbolické paraboloidy jsou inspirovány vertikálností gotických katedrál a připomínají sepnuté ruce modlících se. Exteriéru i interiéru dominují expresivní tvary, figurativní mozaiky i na míru navržené elementy včetně působivých svítidel stejně dynamických tvarů.
Související
-
Vrcholné dílo belgického architekta Jacquese Dupuise. Projděte se belgickým Maison Bedoret
Výtvarně pojatá architektura Jacquese Dupuise byla během padesátých a šedesátých určena pouze velmi individualisticky založeným klientům.
-
Modernismus v australské buši. Adam Štěch se vydává po stopách Enrica Tagliettiho
Architekt Enrico Taglietti byl jedním z nejproduktivnějších představitelů australského modernismu minulého století.
-
Připomíná spíše továrnu než útulné bydlení. Adam Štěch představuje vlastní dům Poula Henningsena
V době svého vzniku ho považovali místní obyvatelé za nejošklivější dům v okolí. Ostatně stejně o něm hovořil i samotný jeho architekt Poul Henningsen.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
