Eva Janáčová: To byly krásné a lehké dny
Každý v díle Franze Kafky nebo jeho životě hledá něco, s čím se může ztotožnit, co ho oslovuje či nějak inspiruje. Mně se na Kafkovi líbí spousta rovin, nebyl to jen věčně zadumaný intelektuál a Bohem obdařený literát, nýbrž také muž, který rád cestoval, toulal se po lesích a hlavně miloval ticho a klid. O tom mimo jiné svědčí jeho návštěva Mariánských Lázní z července roku 1916.
Na jaře tohoto roku podnikl Kafka služební cestu do západočeských lázní. I přes chmurné a deštivé počasí se mu zdejší kraj natolik zalíbil, že vyjádřil přání se sem vrátit během léta. Už delší čas ho sužovaly různé zdravotní problémy včetně bolesti hlavy a nespavosti, které tehdejší lékaři označili za „srdeční neurózu“.
Čtěte také
Kafkova volba padla na Mariánské Lázně, které v dopise Felici Bauer popsal takto: „Karlovy Vary jsou příjemné, ale Mariánské Lázně jsou nepopsatelně krásné. Měl jsem už dřív poslechnout svůj instinkt, který mi říká, že ti nejtlustší jsou také nejmoudřejší. Protože hubnout je možné kdekoliv i bez zbožňování pramenů, ale toulat se v takových lesích je možné jen zde. Ta krása je teď ovšem stupňována tichem a prázdnotou a vstřícností všeho živého i neživého.“
První část své dovolené v Mariánských Lázních Kafka strávil s Felicí Bauer. V roce 1914 s ní byl krátce zasnoubený, po vypuknutí války svůj závazek zrušil, dále si s ní však intenzivně dopisoval. Felice ho vyzvedla 3. července 1916 na vlakovém nádraží, kam krátce před ním dorazila z Berlína. Společně se ubytovali v mariánskolázeňském hotelu Balmoral-Osborne, který dodnes stojí na Hlavní třídě.
Čtěte také
Měli zde zamluvené dva sousedící pokoje s nezamčenými spojovacími dveřmi. Ačkoliv měl Kafka zprvu určité pochybnosti o jejich vztahu, partnersky se během deseti dnů natolik sblížili, že obnovili své zasnoubení a plánovali po konci války svatbu a společný život v Berlíně. O těchto šťastných chvílích svému důvěrnému příteli Maxu Brodovi napsal: „…to byly krásné a lehké dny, nedoufal jsem už, že bych ještě takové mohl zažít.“
Po deseti společně strávených dnech se Felice vrátila domů a Kafka v povzneseném, možná lehce zamilovaném rozpoložení pobyl v Mariánských Lázních ještě dalších jedenáct dnů. Věnoval se převážně dlouhým procházkám v okolních lesích, navštěvoval také místní kavárny a restaurace – dokonce lehce přibral, jak sám v jednom dopise podotkl.
Čtěte také
V hotelu ho omylem přestěhovali do vedlejšího pokoje, v němž předtím bydlela Felice. Z dopisů, které jí adresoval, můžeme vyčíst stesk i touhu být opět v její přítomnosti. Jeho snoubenka ho během jejich krátkého pobytu naplnila klidem, po němž hluboce prahnul: „… cítil jsem v sobě dostatečný účinek vnitřního a vnějšího klidu, kterého se mi v Mariánských Lázních dostalo Tvojí pomocí a pomocí těch velkých lesů.“
Ve stejné době zde pobýval rovněž zázračný chasidský rabín z Belzu, Jisachar Dov Rokeach, s nímž se Kafka ve městě dvakrát setkal. Ačkoliv oba byli Židé, každý pocházel z naprosto jiného prostředí, spojovala je však touha po klidu, harmonii i neskonalý obdiv k místním lesům.
Čtěte také
Franz Kafka si po svém návratu z lázní dál pravidelně dopisoval s Felicí Bauer a vzájemně se navštěvovali. Když mu lékaři o rok později diagnostikovali tuberkulózu, zrušil ve strachu o budoucnost jejich druhé zasnoubení. Do Mariánských Lázní se Kafka ani Felice Bauer už nikdy nevrátili.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
