Eva Janáčová: Muzeum holokaustu v Portu
„Co to je Magen David,“ ptá se asi dvanáctiletá dívka průvodce v Muzeu holokaustu v Portu. Zvednu hlavu od dokumentů a se zájmem si prohlížím skupinu puberťáků, která právě prochází expozicí. Místní muzeum je nejnovější muzeum holokaustu na světě, bylo otevřeno teprve v květnu roku 2021 a je jediným muzeem svého druhu na celém iberském poloostrově.
Nachází se v moderním domě v Portu s nenápadným vchodem, označeným jen drobnou mezuzou a hebrejským textem Jizkor – modlitbou za zemřelé. Kvůli bezpečnostním opatřením, jež museli přijmout po 7. říjnu, dovnitř pouštějí jen předem ohlášené a hlavně náležitě zkontrolované návštěvy, mezi nimiž dominují především školní skupiny.
Jedna taková třída žáků si zrovna prohlíží stálou výstavu, v jejímž úvodu jsou připomenuty dějiny místní židovské komunity. Ta je v Portu doložena již před vznikem portugalského království ve 12. století.
Jako pro historičku a kurátorku výstav je pro mě podnětné sledovat, co studenty zajímá a čemu v muzeu věnují náležitou pozornost. Portugalsky sice moc neumím, vlastně vycházím jen ze znalostí nabytých během dvou semestrů latiny, která mi už na škole otevřela dveře do světa románských jazyků. Naštěstí muzejní lektoři při svém výkladu používají hebrejské výrazy jako Magen David, menora, šoa nebo německé názvy typu Auschwitz, Dachau, Buchenwald. Expozici jsem si navíc před příchodem studentů podrobně prohlédla, takže mám poměrně jasnou představu o tom, co dětem v jaké místnosti vyprávějí.
Čtěte také
Ke svému překvapení zjišťuji, že je zajímá úplně něco jiného než mě. Když nad tím přemýšlím, je to vlastně logické. Dělí nás od sebe nejen věkový rozdíl 30 let, ale také má profese, původ i víra. Osobně mě nejvíc zaujalo vizuální pojetí vzpomínkové haly jmen, která připomíná židovské oběti holokaustu a je ovlivněna koncepcí památníku obětem šoa v pražské Pinkasově synagoze.
Hned za ní je vystaveno, samozřejmě pod sklem, několik stovek originálních dokumentů židovských uprchlíků z let 1940 a 1941, kteří přes přístav v Portu plánovali odjet do Spojených států amerických, Střední či Jižní Ameriky, prostě kamkoliv, kde jim udělili víza. Téměř 50 těchto žadatelů pocházelo z tehdejšího Československa. Mezi uprchlíky proto najdeme například manžele Oppenheimerovi z Brna, kterým se podařilo vycestovat do Mexika, nebo Lannovi z Mostu, jež nakonec na zaoceánské lodi odepluli na Kubu.
Čtěte také
Studenty tato dokumentačně pojatá část muzea vůbec nenadchla, prošli ji rychle bez náznaku jakéhokoliv zaujetí. Na rozdíl ode mě je však upoutala imitace dřevěných paland ve třech řadách nad sebou, která má návštěvníkům názorně přiblížit otřesné podmínky života vězňů ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Při následném promítání krátkého filmu, v němž více než 90letá přeživší vzpomíná na všechny válečné útrapy, seděli žáci jako zařezaní a ani nedutali. Její procítěný příběh na ně evidentně zapůsobil, možná takové svědectví slyšeli vůbec poprvé.
Na konci prohlídky bylo viditelně znát, že expozice děti oslovila. Ptali se muzejních pedagogů, co to je nejen Magen David, tedy Davidova hvězda, případně menora, ale také kolik Židů dnes žije v Portu. Právě místní komunita, která v současnosti čítá něco málo přes 500 členů, jež se hlásí k různým směrům judaismu, vybudovala zdejší Muzeum holokaustu a organizuje pravidelné exkurze pro žáky základních a středních škol.
Čtěte také
Těším se, až podobné muzeum holokaustu brzy vznikne také v Česku. Pražský Památník ticha má v tomto ohledu skvěle našlápnuto. Potřeba je nejen kvalitně pojatá výstavní dramaturgie a poměrně velké množství originálních exponátů, nýbrž také vzdělávací programy pro mládež. Bez nich to nejde a v Portu to moc dobře vědí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
