Dorůst k samotě. Komiks Sidonie zpracovává, jak nás ovlivňují druzí a jak se stáváme sami sebou
Ačkoli se jmenovala Nádherná, nebyla jen krásnou, klidnou tváří na portrétu Maxe Švabinského. Nebyla ani pouhou múzou Rainera Marii Rilkeho a Karla Krause, kteří ji navštěvovali na zámku Vrchotovy Janovice. Kým byla Sidonie Nádherná a jaké vztahy ji formovaly, se pokusila v komiksu Sidonie zachytit herečka a scenáristka Tereza Srbová s kreslířkou Petrou Josefínou Stibitzovou.
Cesta za pochopením vlastního sebeurčení
„Sidoniin svět je hodně vizuální a pár literárních biografií už o ní bylo napsáno. Navíc jsem vzešla z filmové branže, takže mým prvním nápadem byl filmový scénář. Ale už když jsem dělala první draft, přišla ke mně úplně přirozeně myšlenka komiksu. Nejen proto, že mám kolem sebe přátele, kteří se komiksu věnují, ale i proto, že jsem si od začátku dělala různé moodboardy a storyboardy ke scénáři. A komiks tak trochu připomíná storyboard k filmu, i když pracuje s jinými prvky jako dopisy a deníky, které se ve filmu nemůžou objevit,“ popisuje genezi díla autorka Tereza Srbová. Ta se snažila zpracovat, jak nadějný konec 19. století a krušnou první polovinu
20. století prožila vzdělaná femme fatale, jejíž bohatý vnitřní život je dodnes inspirativní.
Čtyři kapitoly – čtyři důležití muži
„Koncept čtyř kapitol jsem měla už ve scénáři. V komiksu jsem se ale mohla soustředit na jiné věci než čistě na děj. Je to cesta za sebeurčením skrze vztahy s jinými lidmi i skrze vymanění se z těchto vztahů. V první kapitole se jedná o rodinné vztahy, v té druhé jde o milostná vzplanutí, kde člověk téměř popírá vlastní osobnost, ve třetí kapitole už dojde na vyspělé vztahy rovnocenných partnerů a ve čtvrté kapitole pracuji s tématem samoty,“ říká Tereza Srbová.
S redaktorkou Mozaiky Šárkou Jančíkovou si povídala také o tom, co pro ni bylo při tvorbě důležité, z kterých pramenů vycházela i jak si vybírala kreslířku Petru Josefínu Stibitzovou.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Inger Johanne Strøm: Blizkabytost.com. Ironický pohled na problém lidské osamělosti
-
Šedivý pokoj, Čmoud nebo Návěstí. Povídky Stefana Grabińského, klasika polské fantastické literatury
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.



