Dokumenty

Jak se žilo těsně po válce v Rakousku? Jaký vliv zde měli komunisté, jak probíhala denacifikace a o co šlo světovým mocnostem? 

 Před 80 lety si tam vzal můj děda babičku. Tak se zrodil nápad podstoupit cestu, která by „velké dějiny“ přiblížila v malém, na příběhu jedné rodiny.

Rodinný příběh o tom, jak válečné události, totální nasazení a poválečný odsun dokázaly zamíchat s lidskými životy.

Je to paradox, pokud se mluví o historii České filharmonie, nejčastěji padá jméno obou Václavů, Neumanna a Talicha, daleko méně se mluví o Karlu Ančerlovi. 

Téma „láska” je podivuhodné a neuchopitelné, protože nemá začátek ani konec. Je to něco jako kyslík...  

Maxim Ščur musel z Běloruska emigrovat do Čech. Švéd Per Larsson jako novinář podporoval Chartu 77. Oba své zkušenosti sdílejí v nevlastním jazyce, v češtině. 

O seznámení a přátelství Markéty Pilátové, české krajanské učitelky v Brazílii, s Dolores Bata Arambašič, vnučkou Jana Antonína Bati. Radiodokument Jiřího Vondráčka. 

Pod vrstvou sazí v komíně uchovávala ukrytá plechová krabice jedinou kopii investigativní práce rozhlasových redaktorů. Poslechněte si Radiodokument pro pamětníky.

Název tohoto dokumentu parafrázuje slova Karla Havlíčka Borovského v článku, který napsal v revolučním roce 1848, a tímto citátem začíná kniha Barbary Day.

Nikdo si neumí představit konec všeho. Není to naše pozemská zkušenost. Náš život přece neustále běží kupředu… a hlavně: je, my jsme jím a on je všude kolem nás.