Půlkacíř s bolavou duší. Písničkář Karel Kryl se stal symbolem odporu vůči režimu
Jak se okolnosti, smýšlení i obsah zpěvu změnily, když se do českých zemí vrátila svoboda i Karel Kryl? Kompozici ze dvou pořadů, v premiéře vysílaných v roce 2014, připravila Milena M. Marešová. Vysíláme u příležitosti nedožitých osmdesátin Karla Kryla (12. 4. 1944).
Když na první setkání s Karlem Krylem (1944–1994) vzpomínají jeho přátelé, shodují se na dojmu plachého muže nevelkého vzrůstu, který se ovšem záhy suverénně prosadil jak svými ostře vyhraněnými názory, tak písněmi s jasnozřivými texty. Mnohé z jeho songů se staly v někdejším totalitním Československu symbolem nároku na volnost projevu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence
-
Město ve stínu. Soumračné příběhy Jakuby Katalpy, Anny Bolavé, Franze Werfela a dalších autorů
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Anna Saavedra: Dům U Sedmi švábů. Příběh magické stavby, kterou se majitel rozhodl zdemolovat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
