Loutka jako filmová hvězda. Výpravná kniha mapuje stoleté působení českých loutek ve filmu a televizi

Pavel Jirásek: Loutka mezi divadlem, filmem a televizí Výtvarný jazyk filmů a televizních pořadů s divadelní loutkou 1950–2020|foto:Nakladatelství KANT

Kniha je to skutečně velkolepá, formátem, vahou, ale především obsahem. Však se taky Jirásek české či československé loutce věnuje hodně dlouho, napsal řadu odborných prací, a s manželkou vlastní jednu z největších a nejzajímavějších loutkových sbírek v Evropě. Bohatý je i obrazový a doprovodný aparát knihy.

Podle Jiráska prolíná loutka českou kulturou téměř odnepaměti. „Loutkovost najdeme v literatuře, výtvarnu, hudbě, a samozřejmě i ve filmovém a televizním umění. Loutka je fenomén, který charakterizuje český národ jako národ středoevropský, jako národ, který se skrz tyto malé bytosti dokáže velmi dobře vyjadřovat,“ dodává autor knihy.

Na stříbrném plátně se česká, původně divadelní loutka objevuje od 30. let 20. století. Byl u toho Josef Skupa, který nejdřív točil reklamy, později i celovečerní film. Po válce dvakrát hostoval v Londýně a byl tu nesmírně úspěšný i v živém vysílání BBC. Spoluvytvářel tak slávu českého loutkového divadla v zahraničí. Osobitý styl filmové loutky vytvořil Jiří Trnka, který, mimochodem, animoval i Spejbla a Hurvínka. „Právě k němu se pak vztahují ostatní tvůrci, buď vycházejí z jeho školy nebo ji popírají. Česká filmová loutka se každopádně vyznačuje jakousi jemností,“ vysvětluje Pavel Jirásek s tím, že design loutky televizní byl trochu jiný, ale taky svébytný. „Televizní rozpočty nebyly tak vysoké jako filmové, vždycky tu ale působila řada skvělých výtvarníků, kteří dokázali vymyslet originální výtvarné přístupy. Nenákladné, ale vynikající. Například Hana a Josef Lamkovi,“ vyjmenovává teatrolog, spisovatel a hudebník.

Josef Skupa s manželkou|foto:Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

V rozhovoru pro vltavskou Mozaiku se věnuje i využití loutky v kresleném filmu a významu Spejbla a Hurvínka, jejichž loutky prolínají českou kinematografií i televizní tvorbou od oněch zmíněných 30. let dodnes. „Jsou jakousi osou. Především díky Josefu Skupovi, který jim dal duši. Pávě on vytvořil ten loutkový typ. Proto se ve sporech o autorství loutek Spejbla a Hurvínka kloním na jeho stranu,“ svěřuje se „loutkolog“ Pavel Jirásek. O všem ostatním, co se týká letitého vystupování české loutky ve filmu a televizi, pak mluví ve své výjimečné knize.