Kluci, holky, Zpravodajská brigáda i Pěst. O dětských a mladistvých účastnících odboje za 2. světové války
V bojích v pražských ulicích padlo během Pražského povstání 246 mladých lidí ve věku 19–28 let a dalších 41 bylo nacisty zavražděno. Obětí ve věku 14–18 bylo 66. Stovky dalších byly na barikádách zraněny. Jednomu z nejmladších účastníků povstání bylo 8 let a 8 měsíců, když deset dní dělal spojku mezi Strašnicemi a Vršovicemi v ostřelovaných ulicích. Pořad o dětských a mladistvých účastnících odboje za 2. světové války poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Nacisté připravili českou mládež o jejich nejbližší členy rodiny či kamarády a spolužáky. Okradli je nejen o bezstarostné dospívání a možnost studia na vysokých školách, ale donutili je také stát se až příliš rychle dospělými. Řada z nich se zapojila do protinacistického odboje.
Významná část mládežnického odboje pocházela z junáckých a skautských skupin, které v roce 1936 měly 178 tisíc členů. Nacisté si bezděky sami pěstovali zdatné, odhodlané a organizované protivníky. Řada z nich během okupace padla, byla popravena či vězněna v nacistických koncentrácích. Ale tisíce dalších se zapojili do odboje. Bojující mládež uznávala autoritu prezidenta Beneše a stejným dílem všechny spojence.
V listopadu 1940 dvanáct chlapců z 5. pražského oddílu vodních skautů založilo odbojovou skupinu Zbojník. Na počátku nacistické okupace je jim 14–17 let. Tato skupina se během okupace stane základem pozdější elitní odbojové organizace české mládeže Zpravodajská brigáda.
Další, tentokrát výrazně levicovou, odbojovou skupinou byla „Pěst“. Během protektorátu se snaží být ve spojení s komunistickým odbojem. Ten je však neustále decimován údery gestapa, a tak se Pěst časem věnuje jen vlastnímu organizačnímu rozvoji. Totální nasazení mladých lidí na práce v „říši“ však ničilo Pěst ještě mnohem lépe než gestapo.
Její spoluzakladatel Josef Just vzpomíná: „Nakonec se nám podařilo různými fígly dostat z Německa a být přiděleni na práci v Praze. Tak se v prosinci 1942 mohla začít formovat odbojová skupina komunistické mládeže PĚST.“
V létě roku 1944 má Pěst své odnože v Karlíně, Holešovicích, na Žižkově i v mnoha závodech – Letov, Jawa, Českomoravské strojírny –, ale také na venkově – v Kolíně, Nymburku, Poděbradech, Kutné Hoře, Pečkách či Hořicích. Jde o mladé lidi bez vojenského výcviku, kteří počítají se svou účastí v boji s nacisty v závěru války. Proto je na počátku roku 1945 jejich vojenským instruktorem ustanoven ženijní důstojník vládního vojska Rudolf Dohelský.
Nebyli to ale jen organizovaní mladí lidé, kteří v době Pražského povstání bojovali proti nepříteli. Do povstání se zapojili i mladí lidé, nebo dokonce děti, často po boku, nebo naopak proti vůli svých rodičů. Například nejmladšímu bojovníkovi u rozhlasu bylo čtrnáct let a jmenoval se Jan Ryšavý. Jemu, stejně jako svého času vyzdvihovanému Františkovi Soukalovi z Holešovic, je také věnován vltavský Večer na téma.
Související
-
Adolf Branald: Lazaretní vlak. Hra z horečných dnů pražské květnové revoluce
V letech 1939–1945 pracoval autor v Praze na Masarykově nádraží, kde se zúčastnil protiokupační ilegální činnosti. Z této zkušenosti čerpal při psaní Lazaretního vlaku.
-
Velká opera 5. května: Pražské divadelní povstání
Nové německé divadlo v Praze se po porážce Německa v roce 1945 proměnilo v Divadlo 5. května a brzy nato ve Velkou operu 5. května.
-
Povídky z války Arnošta Lustiga, Lenky Reinerové, Jana Čepa, Jiřího Hájíčka a dalších českých autorů
Květen je lásky čas, ale také doba připomínky konce druhé světové války. A jakkoli je to doba téměř 80 let vzdálená, aktuální události ve světě na ni nedávají zapomenout.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
