Povídky z války Arnošta Lustiga, Lenky Reinerové, Jana Čepa, Jiřího Hájíčka a dalších českých autorů
Květen je lásky čas, ale také doba připomínky konce druhé světové války. A jakkoli je to doba už téměř osmdesát let vzdálená, aktuální události ve světě na ni nedávají zapomenout a nasvěcují dávno vyprávěné příběhy novým světlem. Válečné povídky sedmi českých spisovatelů si můžete poslechnout online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Účinkuje: Andrea Mohylová
Připravil: Dominik Mačas
Překlad: Olga Walló
Režie: Jakub Doubrava
Natočeno: 2017
Jan Čep: Květnové dni
Účinkuje: Jan Fišar
Připravil: Libor Magdoň
Režie: Radovan Lipus
Natočeno: 2008
Jiří Hájíček: Bezejmenný
Účinkuje: Pavel Oubram
Připravila: Martina Toušková
Režie: Martina Schlegelová
Natočeno: 2021
Petr Pazdera Payne: Epizodní role
Účinkuje: Radek Valenta
Připravila: Klára Fleyberková
Režie: Jaroslav Kodeš
Natočeno: 2018
Josef Koenigsmark: Motýlí kvas
Účinkuje: Michal Štěrba
Připravila: Martina Toušková
Režie: Jakub Doubrava
Natočeno: 2020
Arnošt Lustig: Deník ženy z Odvšivovací stanice
Účinkuje: František Špaček
Připravil: Dominik Mačas
Režie: Jakub Doubrava
Natočeno: 2022
Dalibor Funda: Marianna
Účinkují: Jana Kubátová a René Přibil
Připravil: Dominik Mačas
Režie: Miroslav Buriánek
Natočeno: 2011
Do vltavské Povídky jsme tentokrát vybrali texty autorů, kteří válku poznali na vlastní kůži – Lenku Reinerovou, Jana Čepa, Josefa Koenigsmarka nebo Arnošta Lustiga – a vedle nich uslyšíte texty současných českých prozaiků – Jiřího Hájíčka, Petra Pazdery Payna a Dalibora Fundy, kteří se nechali inspirovat skutečnými událostmi nebo příběhy členů vlastní rodiny.
Lenka Reinerová: Pták zrána
Dějištěm povídky německy píšící pražské spisovatelky Lenky Reinerové je pařížské vězení na počátku druhé světové války. Autorka v ní zpracovala své vlastní zážitky. V roce 1939 uprchla před nacisty do Paříže. Bydlela v pověstném Domě československé kultury na Montparnassu. Jednoho rána ale byla spolu s dalšími emigranty z Československa zatčena policisty v civilu a bez obvinění uvězněna. A právě do pařížského ženského vězení Petite Roquette nás Lenka Reinerová zavádí ve své povídce Pták zrána.
Jan Čep: Květnové dni
Prozaik a překladatel, mistr povídky a eseje Jan Čep prožil více než polovinu svého dospělého života v emigraci. Do Francie se uchýlil po roce 1948 a v Paříži v roce 1974 zemřel. Květnové dni, v nichž hlavní postava je autorovo alter ego, najdeme v povídkovém souboru Polní tráva z roku 1946. Jde o zejména v té době odvážnou reflexi posledních dnů druhé světové války.
Jiří Hájíček: Bezejmenný
Je léto roku 1944 a u obce Purkarec nedaleko Českých Budějovic seskočilo několik československých výsadkářů vyslaných z Londýna. Jejich úkolem bylo posílat do Anglie zprávy z protektorátu. Operace s krycím názvem GLUCINIUM ale nezačala dobře. Výsadkáři měli totiž původně přistát u Tábora. A operace bohužel neměla ani dobrý konec. Vypráví o ní povídka Bezejmenný, jejímž autorem je českobudějovický spisovatel Jiří Hájíček, který se při psaní inspiroval skutečnou událostí.
Petr Pazdera Payne: Epizodní role
Povídka, kterou autor napsal přímo pro rozhlas. Hlavní postavou je ne příliš úspěšný herec. Když se ovšem po nezdařené zkoušce v divadle vydá válečnou Prahou ke svému zubaři, ukáže se, že hrát v některých příbězích jen vedlejší role vlastně není vždycky tak špatné.
Josef Koenigsmark: Motýlí kvas
Mladá dvojice si řadu let po válce udělá výlet do pohraničí, do míst, kde kdysi bývala stará německá osada. Dnes jsou tam jen ruiny původních stavení, osamělé hrušně a jabloně uprostřed náletu, zbytek mostku odnikud nikam. Znovu tu však ožívají tragické příběhy druhé světové války. Povídka plzeňského rodáka, dramatika a kabaretiéra, básníka a spisovatele Josefa Koenigsmarka z knihy Motýlí kvas (1969). V roce 1944 byl nacisty uvězněn za odbojovou činnost, v únoru 1945 se mu ale podařilo uprchnout.
Arnošt Lustig: Deník ženy z Odvšivovací stanice
Kola továrny na smrt se na podzim roku 1944 otáčí na plné obrátky. Šikovatel Johann Liebchen má v koncentračním táboře Majdanek na starosti dozor nad Odvšivovací stanicí. Při své poslední službě náhodou najde v šatech jedné ze zavražděných židovských žen její deník. Zápisky stejně staré dívky, jako je on, mu změní život. Změní, ale nezachrání...
Sugestivní povídka Arnošta Lustiga z knihy Deštivé poledne (2005) je jednou z mnoha próz s tematikou holocaustu, které napsal. Sám byl už jako patnáctiletý poslán do Terezína, poté do Osvětimi a do Buchenwaldu. Podařilo se mu uprchnout z transportu smrti a nacistické běsnění přežil.
Dalibor Funda: Marianna
Povídka z knihy Poslední promítač ze Sudet situované do pohraničí v době předválečné a válečné. Jejich hrdinové jsou obyčejní lidé, jejichž národní identita v prostředí česko-německého soužití, národnostních a politických konfliktů zpravidla není jednoznačně vymezena. Žijí spíše navzdory, mimo neúprosnou logiku nacionálních a jiných ideologií. Dalibora Fundu k napsání povídkové knihy částečně inspirovaly i příběhy jeho rodiny.
Související
-
Adolf Branald: Lazaretní vlak. Hra z horečných dnů pražské květnové revoluce
V letech 1939–1945 pracoval autor v Praze na Masarykově nádraží, kde se zúčastnil protiokupační ilegální činnosti. Z této zkušenosti čerpal při psaní Lazaretního vlaku.
-
A kohout třikrát zazpíval, Odsunutá vzpomínka. Příběhy Aleny Wagnerové z temných časů
Vzpomínky německé ženy na dětství prožité před válkou a během okupace v Opavě a příběh z jara 1945, který se odehrává v terezínské Malé pevnosti.
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.