Dekorativní džungle Tonyho Duquetta. Interiér domu slavného scénografa nemá v užitém umění poloviny minulého století žádné obdoby

21. říjen 2020

Bizarní interiérový svět Tonyho Duquetta zůstává dodnes skryt mezi stěnami jeho rodinné rezidence Dawnridge v Beverly Hills. Tento americký scénograf a dekoratér hollywoodských hvězd je zosobněním maximalistického eklektismu dvacátého století. Ve třicátých letech začal Duquette pracovat jako reklamní a filmový designér. Ve stejné době ho také objevila slavná dekoratérka Elsie de Woolf. Další kuriózní stavbu představuje Adam Štěch. 

Pod vlivem Elsie de Woolf, který měl základy v evropském surrealismu a obdivu ke klasicismu, v sobě Duquette objevil designéra plného bezbřehé fantazie. Stále ho nejvíce lákal film. Většinou pracoval na filmech z produkce Metro Goldwyn Mayer a to pod záštitou producenta Arthura Freeda a režiséra Vincenta Minnelliho. V takovém exkluzivním prostředí si pak lehce vybudoval skupinu vlastních náročných klientů, pro které začal navrhovat interiéry i nábytek. Jeho největší sláva pak přišla po druhé světové válce. Stal se miláčkem Hollywoodu, navrhoval interiéry, módní salóny, divadelní kulisy, šperky, nábytek, svítidla či umělecké objekty a dokonce maloval obrazy. Během šedesátých a sedmdesátých let Duquette značně cestoval, pracoval v Rakousku, Irsku a Francii, stejně jako v New Yorku, Dallasu, San Franciscu, Jižní Americe a Asii. V té době vytvořil dekoratér interiéry pro Dorise Duka, Nortona Simona a J. Paul Gettyho, navrhl rekonstrukci hradu v Irsku pro Elizabeth Arden a penthouse na Havajských ostrovech, kromě dalších mnoha zakázek. 

Dawnridge v Beverly Hills, vlastní dům amerického scénografa a dekoratéra Tonyho Duquetta

Jeho styl se stal nepřehlédnutelným. Maximalistický způsob práce byl zcela v opozici k dobovému stále silnějšímu vlivu modernismu na kalifornskou kulturu. Pro Duquetta byl racionalismus nudou a s otevřenou náručí přijímal inspiraci z každé historické epochy i rozmanitých světových kultur.  

Dawnridge v Beverly Hills, vlastní dům amerického scénografa a dekoratéra Tonyho Duquetta

Celý svět Tonyho Duquette je dnes k nahlédnutí v jeho vlastní vile, o kterou se stará jeho dlouholetý asistent a následovník Duquettovy filozofie Hutton Wilkinson. V roce 1949 ho Duquette postavil společně se svou ženou Elizabeth a architektem Casperem Ehmckem. Dawnridge je z malé uličky, ve které se nachází, jen nenápadným malým domem, jehož dřevěnou fasádu zdobí reliéf slunečního kotouče. A právě symbolika známých, ale i tajných znaků a archetypů tvoří celý interiér domu, který je poskládaný jako obrovská barevná mozaika. Dům je dodnes bezednou studnicí inspirace. Často se využívá jako místo pro natáčení filmů nebo focení módních editoriálů. Přilehlá zahrada je koncipována jako dekorativní džungle odkazující na mnoho geografických lokalit včetně Číny, Indie, Havaje, Viktoriánské Anglie i Thajska. Mezi bohatou vegetací se nacházejí malé altánky, terasy a bizarní sochařské výtvory, ve kterých Duquette propojil svůj zájem o surrealismus, mytologii a lidové a umění domorodých civilizací. Ta největší z nich pak nese příznačný název Fénix vstávající z popela.  

Interiéry překypují historickými dekoracemi, plnými tvary, luxusními materiály i odkazy do mytologie. Celek připomíná manýristické kabinety kuriozit, ve kterých vedle sebe stojí obrovská mušle z Tichomoří a benátský lustr ze 17. století. Stěny pokryté vzory malachitu, svítidla vytvořená z obrovských mušlí či stropy polstrované textilními mozaikami. Interiér je dílem surrealisty a snílka, který se odvážně nebál jakýchkoliv kombinací a střetů odlišných světů. Jeho interiérový eklektismus je fascinující syntézou, která nemá v užitém umění poloviny minulého století žádné obdoby.

autor: Adam Štěch
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.