Dekorativní džungle Tonyho Duquetta. Interiér domu slavného scénografa nemá v užitém umění poloviny minulého století žádné obdoby
Bizarní interiérový svět Tonyho Duquetta zůstává dodnes skryt mezi stěnami jeho rodinné rezidence Dawnridge v Beverly Hills. Tento americký scénograf a dekoratér hollywoodských hvězd je zosobněním maximalistického eklektismu dvacátého století. Ve třicátých letech začal Duquette pracovat jako reklamní a filmový designér. Ve stejné době ho také objevila slavná dekoratérka Elsie de Woolf. Další kuriózní stavbu představuje Adam Štěch.
Pod vlivem Elsie de Woolf, který měl základy v evropském surrealismu a obdivu ke klasicismu, v sobě Duquette objevil designéra plného bezbřehé fantazie. Stále ho nejvíce lákal film. Většinou pracoval na filmech z produkce Metro Goldwyn Mayer a to pod záštitou producenta Arthura Freeda a režiséra Vincenta Minnelliho. V takovém exkluzivním prostředí si pak lehce vybudoval skupinu vlastních náročných klientů, pro které začal navrhovat interiéry i nábytek. Jeho největší sláva pak přišla po druhé světové válce. Stal se miláčkem Hollywoodu, navrhoval interiéry, módní salóny, divadelní kulisy, šperky, nábytek, svítidla či umělecké objekty a dokonce maloval obrazy. Během šedesátých a sedmdesátých let Duquette značně cestoval, pracoval v Rakousku, Irsku a Francii, stejně jako v New Yorku, Dallasu, San Franciscu, Jižní Americe a Asii. V té době vytvořil dekoratér interiéry pro Dorise Duka, Nortona Simona a J. Paul Gettyho, navrhl rekonstrukci hradu v Irsku pro Elizabeth Arden a penthouse na Havajských ostrovech, kromě dalších mnoha zakázek.
Jeho styl se stal nepřehlédnutelným. Maximalistický způsob práce byl zcela v opozici k dobovému stále silnějšímu vlivu modernismu na kalifornskou kulturu. Pro Duquetta byl racionalismus nudou a s otevřenou náručí přijímal inspiraci z každé historické epochy i rozmanitých světových kultur.
Celý svět Tonyho Duquette je dnes k nahlédnutí v jeho vlastní vile, o kterou se stará jeho dlouholetý asistent a následovník Duquettovy filozofie Hutton Wilkinson. V roce 1949 ho Duquette postavil společně se svou ženou Elizabeth a architektem Casperem Ehmckem. Dawnridge je z malé uličky, ve které se nachází, jen nenápadným malým domem, jehož dřevěnou fasádu zdobí reliéf slunečního kotouče. A právě symbolika známých, ale i tajných znaků a archetypů tvoří celý interiér domu, který je poskládaný jako obrovská barevná mozaika. Dům je dodnes bezednou studnicí inspirace. Často se využívá jako místo pro natáčení filmů nebo focení módních editoriálů. Přilehlá zahrada je koncipována jako dekorativní džungle odkazující na mnoho geografických lokalit včetně Číny, Indie, Havaje, Viktoriánské Anglie i Thajska. Mezi bohatou vegetací se nacházejí malé altánky, terasy a bizarní sochařské výtvory, ve kterých Duquette propojil svůj zájem o surrealismus, mytologii a lidové a umění domorodých civilizací. Ta největší z nich pak nese příznačný název Fénix vstávající z popela.
Interiéry překypují historickými dekoracemi, plnými tvary, luxusními materiály i odkazy do mytologie. Celek připomíná manýristické kabinety kuriozit, ve kterých vedle sebe stojí obrovská mušle z Tichomoří a benátský lustr ze 17. století. Stěny pokryté vzory malachitu, svítidla vytvořená z obrovských mušlí či stropy polstrované textilními mozaikami. Interiér je dílem surrealisty a snílka, který se odvážně nebál jakýchkoliv kombinací a střetů odlišných světů. Jeho interiérový eklektismus je fascinující syntézou, která nemá v užitém umění poloviny minulého století žádné obdoby.
Související
-
Připomíná spíše továrnu než útulné bydlení. Adam Štěch představuje vlastní dům Poula Henningsena
V době svého vzniku ho považovali místní obyvatelé za nejošklivější dům v okolí. Ostatně stejně o něm hovořil i samotný jeho architekt Poul Henningsen.
-
Symbolika imperiálních ambicí fašistické Itálie. Angiolo Mazzoni postavil stovky veřejných budov
Monumentální sloupové průčelí hlavní palermské pošty dominuje centru hlavního sicilského města Palermo. Stavbu představuje Adam Štěch.
-
Bukurešť je zapomenutým hlavním městem evropského Art Deca. Vila Solly Gold očima Adama Štěcha
Ostré hrany Vily Solly Gold v Bukurešti vrhají dlouhé rovné stíny a definují v chaotickém urbanismu staré židovské čtvrti uprostřed města solidní modernistické tvary.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
