Daniela Fischerová: Kořeněná šunka aneb Spam

12. duben 2019

O čem to dnes bude? O spamech. O tom smetí v našich počítačích. O lhářích a vyděračích, o děsivé zácpě na už tak dost ucpaných informačních dálnicích.

Vy třeba víte, jak to slovo vzniklo, mě to pobavilo. Byl to název britských lančmítových konzerv, anglicky spiced ham, kořeněná šunka, zkratka spam. Slova občas mají směšné osudy.  

Daniela Fischerová: Ticho aneb Síla mlčení

ticho, hluk, pssst, prst

O čem to dnes bude? O tichu. Asi jste si také všimli, že ticho je ohrožený druh. Taje jako polární ledovce, vymírá jako mihule potoční a řídne jako přesvětlená tma.

Byla doba, kdy jsem dostávala zhruba deset spamů denně. Poněkud gendrově nekorektně nabízely prodloužit mi tu část těla, kterou nemám, a slibovali, že mé přítelkyně budou říkat wau. Byla jsem tehdy tak naivní, že jsem ani netušila, proč by někdo měl říct zrovna wau.

Léta mi psaly různé Nataši a Ljuby, zvaly mě na rande a ujišťovaly mě, že jsou zdravé. Zdědila jsem po neznámé tetě statek v Austrálii, zhruba dvakrát měsíčně mě potkalo pohádkové štěstí, má mailová adresa vyhrála milion liber a za drobný právní poplatek jsem je mohla mít na účtu. Moji známí byli pravidelně přepadáni v cizině a naléhavě mě prosili, ať jim zašlu peníze na letenku domů. Většinou psali prachbídnou češtinou, i když to byli Češi jak polena a jeden z nich byl jazykovým redaktorem. A to byla nevinná léta devadesátá.   

V poslední době vyděrači přitvrdili a hrozí, že můj počítač zavirují, pokud jim nepošlu tisíc bitcoinů. Straší mě, že do mého starého noťasu, který je v posledním tažení, instalovali neviditelnou kameru, která snímá mé soukromí a záznam mých pornografických aktivit rozešlou mým přátelům, příbuzným i šéfům. Ovšem tisíc bitcoinů to spraví. „Ha ha!“ píše mi jeden ze spamových vytrvalců, „ty mě nevidíš, ale já tě vidím! Právě se na tebe dívám! Ha ha!“      

Daniela Fischerová: A byl to hit století

Rukopis Škoda lásky

O čem to dnes bude? O úspěchu. Bývá úspěch spravedlivý? Zasloužený? Má vůbec nějakou logiku?

Veřejný prostor je plný lží. Jako kdyby nestačily všechny ty fejky, trollové a hoaxy, ani pořádné jméno to nemá a ta slova zní jak kletba pekelná. Kdo proboha může naletět takovým nehorázným žvástům, říkám si, ale kdyby nebyly ochotné oběti, systém lží se brzy zhroutí. A on nejenže se nehroutí, ale utěšeně roste, bobtná a metastázuje.    

Žijeme v postfaktické době. Fakta už nejsou spolehlivé kvádry, ze kterých se daly stavět názory, ale jakási mazlavá kaše chytristik a alternativ. Jeden výzkum potvrzuje, že s mocí roste schopnost lhát. Na vysokých mocenských postech už člověk musí mít teflonový skafandr, po kterém všechna špína steče a skafandr se leskne jako dřív.  Filozof Francis Bacon říká, že nic nepůsobí státu větší škody, než když jsou chytráci pokládáni za moudré. A to prosím řekl už v 16. století, takže nic nového pod sluncem, jen ty spamy tehdy nebyly.

Co takhle poslat všem politikům tento výhružný hoax: Bacha! Zavirovali jsme nejen váš počítač, ale přímo vás. Jakmile zalžete, vyroste vám nos jako Pinokiovi, ha ha! A celý národ to uvidí, ha ha. Ani za tisíc bitcoinů vás neodvirujeme. To budou voliči koukat, jak nestydatě lžete. A celý národ řekne wau!

autor: Daniela Fischerová
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.