Chtěl jsem, aby se divák v expozici neztrácel v pasti slohů. Proto jsem ji postavil na kontrastech lidské mysli, říká kurátor GASKu Richard Drury

5. leden 2022

„Mám sice anglickou pěšinku, ale nenechte se zmást. V jistých rovinách jsem pankáč. A taky snílek,“ říká o sobě Richard Drury. Na Cambridge vystudoval rusistiku a bohemistiku, Češi ho ale znají hlavně jako kurátora: v posledních letech působí v Galerii středočeského kraje v Kutné Hoře. O tvorbě tamní stálé expozice, ale také o letech strávených v „potterovské“ školní uniformě mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Mysli Richarda Druryho jsou dodnes blízké přílivy, odlivy a kamínky moře omývajícího yorkshirské město Scarborough, kde se narodil a jehož kriketovému týmu dodnes fandí. V intelektuálním a vztahovém životě je ale doma v Praze, kam se zkraje 90. let přesunul právě z Británie.

Čtěte také

Od roku 2013 působí jako hlavní kurátor a vedoucí uměleckého oddělení kutnohorského GASKu, kde také vytvořil atypickou stálou expozici moderního umění nazvanou Stavy mysli / Za obrazem – obměny a intervence. Spíš než –ismy a chronologii v ní vzal do hry lidské pocity, protikladné emoce a také citáty oblíbených umělců, ke kterým pak jednotlivé obrazy přiřazoval. „Když jsem expozici instaloval, lidi se mě ptali na klíč. Ten mi ale dala díla samotná, sama mi našeptávala, kde a vedle koho chtějí být umístěná,“ říká Richard Drury. Velkou inspirací mu přitom byla tvorba Josefa Čapka, o které mluví jako o tvorbě plné lásky a něhy k člověku.

Stejným kurátorským metrem měřil Richard Drury i písním, které si vybral do Vizitky. Vazbu měly jak na expozici samotnou, tak na jeho dospívání ve Velké Británii. Neoddělitelně k němu patřili mladí buřiči z kapely The Clash.

Přímou linkou k Vančurovi a Nezvalovi

V rozhovoru také popsal roky strávené na internátní škole Christ's Hospital, na níž musel celé čtyři roky nosit tudorovskou uniformu zahrnující filcový plášť a žluté ponožky. „Když jsme se se školou vydali do Stratfordu na představení Williama Shakespeara, lidi předpokládali, že jsme součástí produkce,“ usmívá se. Škola dodnes pracuje s principem zakladatele Edvarda VI., jenž chtěl vzdělání zpřístupnit i nemajetným nadaným dětem. Díky tomu si ji mohl dovolit i Richard, jehož maminka se musela starat také o bratra a dvě sestry.

Čtěte také

Důležitou součástí životní dráhy Richarda Druryho bylo také studium na Cambridge. K vysněné ruštině neboli „vzdálené říši“ si i díky bohemistovi a literárnímu vědci Karlu Brušákovi přibral češtinu. Brušák z Československa odešel před druhou světovou válkou, na jeho náklonnosti k domovské kultuře to ale nic nezměnilo. Na Druryho zapůsobil i osobními vazbami na Vladislava Vančuru či Vítězslava Nezvala. „Byla to pro nás přímá spojka se světem, který jsme studovali,“ konstatuje s tím, že prvním textem, který pod jeho vedením četl, byl Máchův Máj.

Jak se z absolventa jazyků stal kurátor? V čem Richard Drury vidí sílu umělecké tvorby sester Válových anebo svého blízkého přítele, nedávno zesnulého malíře Richarda Konvičky? Jaké jsou jeho plány na rok 2022? Poslechněte si celou Vizitku.

Spustit audio

Související