Chorvatský modernismus v původním stavu. Vilu Cuvaj realizoval architekt Stjepan Planić podle zásad organické architektury
Chorvatská architektura 20. a 30. let přijala novátorské principy funkcionalistických tendencí velmi rychle. Záhřeb se stal jedním z center nové architektury. Zásady mezinárodního modernismu si však tamní avantgardní generace architektů přizpůsobila specifickým klimatickým, kulturním a historickým souvislostem. Racionální principy funkcionalismu proměnili použitím lokálních materiálů a forem vycházejících z venkovských staveb a tradiční architektury do specifických podob.
Takové chápaní modernismu odráží i architektura vily Cuvaj, vrcholného díla předválečného období architekta Stjepana Planiće (1900–1980), který se výrazným způsobem zapsal do podoby předválečného Záhřebu. Stjepan Planić studoval na Akademii výtvarných umění v Záhřebu. Později pracoval pro architekta Drago Iblera a od počátku třicátých let začal realizovat své vlastní projekty. Specializoval se především na individuální bydlení a během své dlouhé kariéry, která trvala až do začátku sedmdesátých let, navrhl a realizoval stovky rodinných domů. I přesto, že byly jeho ideály spojené s levnou a sociálně vstřícnou architekturou, stal se vyhledávaným specialistou na design luxusních privátních domů. Vila Cuvaj z roku 1936 patří mezi jeho vrcholná díla.
Dům se nachází v kopcovité vilové čtvrti na severu Záhřebu, kde nalezneme řadu špičkových architektonických realizací z této doby. Vila Cuvaj je umístěna na vyvýšeném místě a harmonicky doplňuje zvlněný terén. Přední fasáda dvoupodlažního objektu s mírně sedlovou převislou střechou je z velké části prosklená rozměrnými posuvnými okny. Zdi jsou obloženy cihlami dodávajícími domu rustikální charakter, typický pro Planićovy realizace tohoto období. Horizontální charakter domu vychází z projektů prérijních a Usoniánských domů amerického architekta Franka Lloyda Wrighta, jehož tvorbu Planić dobře znal.
Čtěte také
Hlavní obytný prostor vily Cuvaj se nachází v prvním patře domu. Prosklená stěna je zvenku lemována průběžnou terasou, kruhový rizalit zase skrývá jídelní prostor s velkým kulatým stolem. Tradiční kamna sestavená ze žlutých keramických kachlí doplňují otevřený prostor tradičním prvkem, propojující moderní architekturu s vernakulární inspirací. Výjimečnost vily potvrdila i chorvatská pošta, která jí věnovala unikátní poštovní známku.
Související
-
Casa Romano je málo známým příkladem špičkové rezidenční architektury italského modernismu
Casa Romano se sebevědomě tyčí v zelených kopcích nad centrem severoitalského Turína. Adama Štěch metropolí provedl architekt a historik designu Davide Alaimo.
-
Nenápadnou bílou kostku Haus Rabe najdeme v městečku Zwenkau nedaleko Lipska
Haus Rabe na rozlehlé zahradě zakrývají vzrostlé stromy. Dům skrývá důmyslný funkcionalistický interiér plný avantgardní kreativity.
-
Architekt Luigi Caccia Dominioni postavil v Miláně desítky obytných i komerčních budov
Ani dnes po více jak sedmdesáti letech od svého vzniku nestárne. Takové rysy má tvorba legendárního milánského architekta Luigiho Caccii Dominioniho.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
