Sebevědomě se tyčící v zelených kopcích nad centrem Turína. Casa Romano je příkladem špičkové rezidenční architektury italského modernismu
Loni v létě jsem se vypravil již po několikáté do Turína. Tato průmyslová metropole severní Itálie byla v padesátých letech vzkvétajícím centrem modernistické architektury a designu. Jeho příběhy mě tentokrát provedl architekt a historik designu Davide Alaimo, který je autorem objevné publikace pojednávající o turínském nábytkovém designu poválečné éry. Během mého pobytu mě mimo jiné vzal na návštěvu do privátního domu Casa Romano.
Tento originální modernistický dům si v roce 1955 postavil turínský architekt Augusto Romano (1918–2001). Špičkový nábytkový designér a architekt byl v poválečné éře jedním z hlavním představitelů turínského modernismu, i přesto je dnes jeho dílo i v Itálii téměř neznámé. V padesátých letech však realizoval celou řadu obytných budov a privátních interiérů, do kterých na míru navrhoval organicky tvarovaný dřevěný nábytek a další interiérové objekty. Pracoval i pro nábytkářské firmy, například pro ikonickou značku Cassina.
Jeho vlastní dům zůstal dodnes autenticky zachovaným souborným dílem, o který se v současnosti stará Romanova dcera. Bílý třípatrový objekt je korunován nízkou převislou sedlovou střechou a prostornou terasou v posledním patře. Komín, pokrytý červenou mozaikou, je subtilními dráty připevněn na přední straně fasády tak, že tvoří výrazný estetický prvek exteriéru. Představuje elegantní minimalistickou oslavu funkcionalismu se sofistikovanými prvky organické architektury. Toto spojení bývá pro turínskou architekturu tohoto období velmi typické.
Nejzajímavější prvky se však nachází uvnitř domu. Hlavní obytný prostor v prvním patře je rozdělen na dvě výškové úrovně. Zatímco nižší část slouží jako jídelna, na vyvýšené platformě se nachází vestavěné sezení s výtvarně pojatým krbem vyrobeným z tepané mědi. Nechybí ani Romanův autorský nábytek, který je například v podobě jeho vestavěných skříní v jídelně dekorován barevnými smaltovanými úchytkami, jež vyrobila legendární dílna Del Campo.
Zajímavá autorská řešení jsou k vidění také v dalších patrech domu, kam vystoupáme po jednoduchém schodišti s dynamicky ohnutým dřevěným zábradlím. V jedné z ložnic se například nachází abstraktně pojatá tapeta zobrazující siluety stromů, do koupelny zase vstupujeme přes kajutové dveře s oblými rohy. V nejvyšším podkrovním patře si Romano zřídil vlastní ateliér s širokým pásovým panoramatickým oknem. To, stejně jako přilehlá terasa, nabízí překrásný výhled na Turín.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Kurt Vonnegut: Matka noc. Nejčernější groteska o muži, který šířil zlo, aby pomohl dobru
-
Nora Eckhardtová: Druhá strana řeky. Jak souvisí zmizení podnikatele s dávným krveprolitím?
-
Ngaio Marshová: Zpěv v ráhnoví. Pátrání po úchylném vrahovi žen
-
Nevěsta přijíždí do Yellow Sky a Otevřený člun. Povídky klasika americké literatury Stephena Cranea
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.






