Otevřené umělecké centrum. Vlastní dům Vjenceslava Richtera v Záhřebu vždy sloužil k pořádání výstav a setkávání avantgardy

15 fotografií

Dům výtvarníka Vjenceslava Richtera v ulici Vrhovec v Záhřebu|foto:Adam Štěch, Český rozhlas

V roce 1949 Richter dokončil svá studia na Technické univerzitě v Záhřebu. Už v roce 1950 patřil k zakladatelům skupiny Exat 51, mezi kterými byli také architekti Bernardo Bernardi, Zdravko Bregovac nebo Božidar Rašica, ale také výtvarníci Ivan Picelj a Vlado Kristl či Alexander Srnec. Od té doby se zabýval rozmanitými polohami architektury, urbanismu, užitého i výtvarného umění. Navrhl instalace úspěšných výstavních pavilónů nejenom v Bruselu, ale také v Turíně a Miláně. V roce 1955 zorganizoval první ročník Záhřebského trienále, ve kterém propojil umění, design a architekturu.

V šedesátých letech se Richter začal více věnovat především výtvarnému umění. Vytvářel kinetické a optické sochy z moderních průmyslových materiálů a svá díla vystavoval téměř po celém světě v prestižních muzeích ve Spojených státech amerických, Itálii i ve Švýcarsku. V této době si také začal zvelebovat vlastní dům, který postavil v roce 1958 na parcele v ulici Vrhovec v Záhřebu. Tu dostal od státu za svou účast v protinacistickém odboji za druhé světové války. Společně se svojí ženou Nadou Kareš-Richter vytvořil ze svého domu otevřené umělecké centrum. Pořádal zde výstavy, diskuse a setkání tehdejší avantgardy. Žil zde až do své smrti v roce 2002 a po celou dobu dům a přilehlou zahradu upravoval a dekoroval svými výtvarnými díly.

Dům výtvarníka Vjenceslava Richtera v ulici Vrhovec v Záhřebu|foto:Adam Štěch, Český rozhlas

Přál si, aby se dům stal centrem umění. To se také stalo pod záštitou Muzea současného umění v Záhřebu, které objekt zpřístupnilo veřejnosti. Zatímco v přízemí se nachází umělecká galerie, první patro domu je prezentováno v původní podobě privátního prostoru Richtera a jeho ženy. Skandinávský styl interiéru podtrhuje modernistický nábytek či originální palubkové opláštění stropního podhledu. Za zmínku též stojí konstruktivistické objekty v zahradě. Nejzajímavějším z nich je pravděpodobně barevná kostka, která skrývá amatérskou meteorologickou stanici. Richter jí postavil na okraji své zahrady v roce 1998.