Bruce Rickard a jeho mistrovské dílo. Visutý objem organicky členěného domu Curry II je pozdním příkladem australského modernismu
Práce australských architektů, jako byli Peter Muller, Neville Gruzman, Bill Lucas, Ken Woolley a Bruce Rickard, je často definována jako "Sydneyská škola". Pojem označuje reakci na sterilitu a chladnost mezinárodního stylu ve prospěch lokálních podmínek, materiálů a celkového kontextu Austrálie. Jde o regionální hnutí architektury 20. století, které reagovalo proti přílišné racionalitě a upřednostňovalo měkké formy a architekturu přírodních materiálů a organických textur.
Bruce Rickard (1929–2010) byl jedním z nejaktivnějších architektů této generace. Vystudoval Sydney Technical College a později působil jako architekt ve studiu Sydneyho Archera, dalšího z pionýrské generace australských modernistů. Od počátku své tvorby na něj nesmírně působil Frank Lloyd Wright a jeho koncepce organické architektury. Poznal ji detailněji při svém pobytu v USA v roce 1954.
Rickard stejně jako Wright používal přírodní materiály, tradiční konstrukční techniky a především volně pracoval s prostorem. Jeho domy byly členěny vertikálně i horizontálně, patra se propojovala a jasné hranice mezi místnostmi mizely. Zároveň své domy co nejvíce přizpůsoboval krajině v okolí Sydney a nacházel harmonická řešení jejich propojení s krajinou.
Já jsem měl možnost navštívit dům Curry II, nacházející se v oblasti Sydney Bayview. Ten patří k pozdějším pracím tohoto architekta. Byl postaven v roce 1982 pro rodinu Curryů, která Rickardovi zadala už před lety návrh svého prvního domu. Zasazený do skalnatého terénu nad nádherným výhledem na nedalekou zátoku, dům představuje dynamický vykonzolovaný objekt, podpíraný sérií kulatých betonových sloupů. Sloupy jsou inspirovány šedými kmeny stromů v okolí, a umístěné v nepravidelném rastru vytvářejí dojem lesa.
Uvnitř navrhl Rickard otevřený obytný interiér rozprostírající se na odlišných úrovních. Zatímco hlavní obývací pokoj je ve výšce jednoho patra protnut betonovou galerií vedoucí do jednotlivých místností, pod ní se nachází hned několik volně propojených sedacích koutů, intimních salonků, bar i dřevěná kuchyň. Rickard navrhoval všechny vestavěné prvky na míru. Masivní dřevěná madla i kompletní kuchyňská linka jsou integrovány co celkového architektonického prostředí.
Související
-
V meziválečné polské architektuře vyniká dvojice Alfred Düntuch a Stefana Landsberger
Při procházkách historickým centrem Krakova můžete kromě architektury staré stovky let narazit i na špičkové modernistické realizace meziválečné éry.
-
Dědictví předkolumbovské středoamerické architektury ožilo v díle Agustína H. Navarra
Mezi smělými projekty Agustína Hernándeze Navarra ze sedmdesátých let vyniká především jeho vlastní ateliér v podobě obrácené pyramidy.
-
Dům Rietveld Schröder zobrazuje náš svět skrze pravoúhlou geometrii a základní barvy
Se svou avantgardní prostorovou koncepcí se stal dům Truus Schröder-Schräder v nizozemském Utrechtu prostorovým manifestem skupiny De Stijl.
Nejposlouchanější
-
David Drábek: Ptakopysk. Příběh bratrů Pospíšilových, šampionů v kolové
-
Radka Denemarková: Cukrář a Venuše. Tragická romance karlovarského cukráře a krásné varietní divy
-
Ingeborg Bachmannová: Dobrý bůh z Manhattanu. Zosobněná síla zla, která zničí každou lásku
-
Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
