Prostorový manifest skupiny De Stijl. Dům Rietveld Schröder zobrazuje náš svět skrze pravoúhlou geometrii a základní barvy
Když v roce 1917 vznikla v nizozemském Leidenu skupina De Stijl, plně se moderní výtvarné umění vrhlo vstříc radikální redukci obrazu na geometrickou podstatu, kterou členové skupiny chápali jako racionální a obecnou podstatu našeho světa. Pregnantně to nejenom na stránkách svých teoretických textů, ale především ve svých obrazech vyjádřili lídři hnutí Piet Mondrian a Theo van Doesburg. Brzy však měly myšlenky tzv. neoplasticismu odezvu i v užitém umění a architektuře.
Členy skupiny se postupně stali také architekti a designéři J. J. P. Oud a Gerrit Rietveld. Druhý jmenovaný se snažil uplatnit neoplasticismus, založený na striktních pravoúhlých kompozicích a použití základních barev červené, modré a žluté, na tvorbu funkčního levného nábytku, který navrhoval a vyráběl v otcově truhlářské dílně v Utrechtu.
Vrcholu docílil v křesle Red and Blue, jehož jednoduchou dřevěnou konstrukci opatřil na začátku dvacátých let signifikantní barevnou kombinací červené a modré barvy. Vznikla tak jedna z nejslavnějších ikon designu dvacátého století. Rietveld však chtěl uplatnit neoplasticismus v prostoru. To se mu podařilo v roce 1924, kdy realizoval projekt rodinného domu pro paní Truus Schröder-Schräder.
Emancipovaná vdova se rozhodla vzít život své rodiny do vlastních rukou. V maloměšťáckém prostředí Utrechtu si nechala od Rietvelda vyprojektovat malý dům navazující na tradiční uliční cihlovou zástavbu. Výsledkem byl jeden z prvních ve skrze moderních domů dvacátého století a jeden z nejvlivnějších pro celé období avantgardy.
Hlavní prostor moderní vily v prvním patře funguje jako proměnlivý mechanismus. Jednotlivé funkční zóny se dají otevírat a uzavírat v podobě skládacích dřevěných příček a měnit tak povahu a rozměry prostoru. Architekt Rietveld pro dům navrhl celou řadu prvků vestavěného i volně stojícího nábytku, svítidel a dalšího vybavení. Truus Schröder-Schräder žila v domě až do 1985, nejdříve se svými třemi dcerami, posléze se samotným Rietveldem, se kterým se intimně sblížila. Objekt se stal v roce 2000 součástí světového kulturního dědictví UNESCO a dnes je otevřen veřejnosti jako muzeum.
Související
-
Vídeňská moderna. Vila Beer je rafinovanou geometrickou kompozicí organicky se prolínajících hmot
Vídeňský architekt Josef Frank zhmotnil ve své vile Beer neortodoxní koncepci moderního obytného prostoru.
-
Dům Antonia Peintner navrhl jeden z hlavních představitelů severoitalského racionalismu
Výrazně vystrčený rohový arkýř dodává strohé architektuře turínské funkcionalistické vily Casa Peintner dynamický výraz. Na konci 30. let jí navrhl Ettore Sottsass Senior.
-
Práce achitekta Willema Marinuse Dudoka vyvrcholila v monumentální realizaci Hilversumské radnice
Jeho architektonická tvorba je téměř výhradně spjata s městem Hilversum. Ve své svébytné tvorbě navázal Dudok na tradici nizozemského a německého expresionismu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
