Boleslaw Prus: Faraon (1/10)

3. červenec 2011

Hlavním hrdinou rozhlasového seriálu Faraón je mladý následník egyptského trůnu Ramses. Ten je odhodlán povznést svou zemi z chudoby pro dobro svého lidu i pro svou vlastní slávu. V cestě mu ale stojí soukolí moci, intrik, peněz, lásky a nenávisti. Autor románové předlohy Boleslav Prus skvěle zúročil příležitost rozvinout široce vzrušující děj, plný překvapujících obratů a zauzlení.

Prusův román Faraon patří ke klasickému historickému románu 19. století. Inspirace starověkým Egyptem na literárním poli však měla své místo již dlouho před touto dobou, jak dokládá například v osmnáctém století román abbého Terrassona Sethos. Během devatenáctého století však najdeme mnoho autorů, kteří si staroegyptskou látku zvolili. Velmi populární byla přirozeně ve francouzském prostředí inspirovaném vlnou egyptománie, propuknuvší po výpravě Napoleona Bonaparta na přelomu 18. a 19. století. Zájem o starověkou kulturu, pozvolna odkrývanou, se mísil s evropským okouzlením Orientem. Orient, plný tajemna, přepychu, a také stínů krutosti, se stal součástí evropské imaginace.

Dlouho bylo v kulturní historii zdůrazňováno, že nejvíce se tento tzv. orientalismus projevil v zemích, které měly v Orientě, blízkém i dalekém, mocenské, tedy předně koloniální, zájmy. To byla zejména Británie a Francie. Rakousko, či později Rakousko-Uhersko (po 1867), k němuž patřily i české země, koloniální velmocí nebylo. Přesto najdeme v umění podunajské habsburské monarchie také projevy orientalismu. A nejen to, mnoho c. k. řádných občanů bylo zaujato též samotným starověkým Egyptem, který si ovšem představovali trochu jako divadelní scénu, plnou biblických postav a dekorace z Tísice a jedné noci.

V polském prostředí, blízkém českým zemím to byl Boleslaw Prus (vl. jménem Alexander Glowacki, 1847 – 1912), kdo se ujal této bohaté starověké látky. Prusův román Farao je spojován také s inspirací západoevropskou „orientalizující“ literaturou. Prus skvěle zúročil příležitost rozvinout široce vzrušující děj, plný překvapujících obratů a zauzlení.Je zde místo pro tajemství, mystiku dávných náboženství i exotickou erotiku. Jednotlivé díly nás zavedou do tajných společností, dávných svatyň a podzemních labyrintů pyramid. Vychutnáme exotiku přírody nilské delty, pouště i oáz. Zároveň při psaní využil Prus soudobých vědeckých poznatků a tak i přes pochopitelnou dávku licence je jeho román zajímavým zdrojem poznání, vždyť životní příběh mladého prince následníka Ramsese, odráží několik významných epoch egyptských dějin.

V hlavních rolích seriálu uslyšíte Jiřího Langmajera, Filipa Blažka, Viktora Preisse, Miroslava Etzlera, Kateřinu Winterovou, Františka Němce, Taťjanu Medveckou, Ladislava Freje a další. Pro rozhlas zdramatizovala Jitka Škápíková a nastudovala režisérka Markéta Jahodová. Hudbu složil Lukáš Hurník.

Odvysílané díly seriálu najdete k poslechu po dobu jednoho týdne na stránce Hry a literatura ve streamu.

autor: ČRo Vltava
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.