Blog de Cannes III. Objev, který rozšiřuje naši emoční představivost
Postřehy ze 71. ročníku nejslavnějšího filmového festivalu světa. Tentokrát o skvělém debutu Dívka.
Voilà, máme tu první velký objev canneského festivalu v roce 2018! Mladý Belgičan Lukas Dhont sice svůj debutový film Dívka (Girl) uvedl na pódiu Palais des festivals zkroucený nervozitou, ale samotný film režíroval tak suverénně a s citem, že to bere dech. Publikum ho za to odměnilo dlouhou ovací ve stoje, která přivedla některé členy štábu až k slzám.
Z chlapce dospět v ženu
Film vypráví o dívce jménem Lara, která byla dříve chlapcem, Viktorem. Její největší zálibou je balet a dělá všechno proto, aby nemusela opustit kariéru, pro kterou ona i její rodina v čele s obětavým otcem (matka v rodině neznámo proč absentuje) hodně obětovali. Nalezení sebe sama v takové situaci je ústředním bodem filmu.
Příběh Dívky mladý režisér našel už před lety v novinách a dlouho hledal představitele, nebo představitelku pro náročnou atypickou roli, která vyžadovala taneční výkony, herecké emoce i pochopení pro klíčový transgender motiv. Film ve všech zmíněných rovinách dosahuje značné autentičnosti a diváky emočně zapojuje do příběhu.
Stojí za tím nejen na poměry debutu mimořádná souhra intimní, ale ne vydírací kamery, psychologicky významných tanečních kreací (choreografem filmu je mimochodem slavný Sidi Larbi Cherkaoui a především právě skvělým mladým hercem v náročné a komplexní pubertální roli. Je jím 15letý Victor Polster v roli pubertální dívky, kterou trápí její mužství a nedočkavě se chce stát ženou.
Čelí sice příležitostně nežádané pozornosti svého okolí, to když se například baletky z její třídy nehodlají smířit s tím, že se před nimi skrývá a nesprchuje, ale hlavní drama se odehrává uvnitř Lary samotné.
I když je její otec chápavý a nápomocný, Lařina tragédie spočívá v tom, že v některých věcech ji okolí pochopí a ulevit nemůže. V nejcitlivějším období lidského života dospívá z chlapce v ženu, a to je spojené s nepojmenovatelnou samotou na křižovatce věku, genderu, místa, zvoleného uměleckého oboru (baletu proslulého tvrdou disciplínou) a osudu.
Nezbytnost emoční inteligence a představivosti, se kterou film stojí a padá, je společné téma většiny transgender příběhů, které v dnešní kinematografii oslovují i mainstreamové publikum. (Patří mezi ně například i film Fantastická žena a jiné.) Nejen v tomto žánru a nejen jako debut Dívka vyniká. Bude víc než zajímavé sledovat, jestli se Lukasi Dhontovi podaří takový film zopakovat. Zatím mu ale přeju cenu pro nejlepší debut, nebo některou z cen, která se uděluje v sekci Un Certain Regard, kde se Dívka promítá.
Vltava ve stínu Zlaté palmy… Každý všední den v 7:50 přinášíme živé vstupy ze 71. ročníku festivalu v pořadu Mozaika. A ve středu 16. května vysíláme speciál pořadu Reflexe přímo z Cannes. Od 13 a 23 hodin.
Související
-
Blog de Cannes II. Východní Evropa černobíle útočí na festival
Postřehy ze 71. ročníku nejslavnějšího filmového festivalu světa. Tentokrát o trojici filmů Všichni to vědí, Léto a Studená válka.
-
Blog de Cannes I. Ne/dopadne to dobře
Postřehy ze 71. ročníku nejslavnějšího filmového festivalu světa. Tentokrát o filmech Terryho Gilliama a Sergeje Loznici.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
