Bertramka se otvírá veřejnosti. Představuje dosud neznámé kresby z doby nacistické okupace
Pražská Bertramka, spojená s pobyty skladatele Wolfganga Amadea Mozarta, je od letošního ledna národní kulturní památkou. Teď se po dvou a půl letech znovu otevírá veřejnosti.
V jejím interiéru je instalovaná výstava nazvaná Bertramka - německý pohled (1942), která představuje téměř stovku dosud neznámých kreseb, plánů a náčrtů Bertramky z let 1925 a 1942 až 1943. Pořídil je německý architekt Georg Buchner spolu se svými studenty a nedávno je objevil přední mozartovský badatel Manfred Hermann Schmid z univerzity v německém Tübingenu. Spolu s Miladou Jonášovou z Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky pak připravili právě otevřenou výstavu, na které dosud neznámé materiály představují. A jak se k nim Manfred Hermann Schmid dostal?
Současný stav Bertramky – v polovině června 2019 byla dokončená oprava schodiště
„V rámci svého výzkumu o pozůstalosti svého otce Ernsta Fritze Schmida, což byl velký mozartovský badatel, procházel rodinný archiv, ve kterém našel korespondenci s Georgem Buchnerem. V rámci svého dalšího průzkumu v Mnichově se pak dostal ke sbírce jeho kreseb a plánů. Je jich skoro deset tisíc," říká badatelka a tajemnice Mozartovy obce, tedy vlastníka Bertramky, Milada Jonášová.
Architekt Georg Buchner navštívil Prahu mezi lety 1912 a 1942 celkem šestkrát a mimo jiné dokumentoval památky spojené s Wolfgangem Amadeem Mozartem. Výstava v Bertramce ukazuje jeho kresby a plány z roku 1925, kdy usedlost přešla do dědictví mezinárodní nadace Mozarteum. Tedy ještě před tím, než ji v roce 1929 koupila nově založená Mozartova obec a než ji nacisté začali s vidinou velkolepých plánů a vybudování Bertramhofu opravovat. A právě počátkem 40. let přijel Georg Buchner do Prahy i se skupinou svých studentů, říká Milada Jonášová.
„Snažili se v rámci sanace Bertramky udělat dokumentaci jejího původního stavu. Z jeho korespondence je ale patrné, že i přesto, že byla sanace provedena kvalitně, s ní úplně spokojený nebyl."
Výstava v interiéru – pět místností prvního patra je nově přístupných veřejnosti
Během sanačních prací se také ukázalo, že přepážka v takzvaném druhém Mozartově pokoji nepochází z Mozartovy doby. „Tohle všechno je zdokumentováno. Plány jsou klíčové v tom, že obsahují bokorysy, půdorysy a spoustu detailů. Georg Buchner zadal studentům, aby dokumentovali okna, dveře, stěny nebo detaily klik. To všechno vypovídá o stavu Bertramky v době sanace."
Kresby, plány a náčrty doplňují na kartonových panelech Matěje Činčery ze studia OKOLO i dobové fotografie. U jedné z nich mi Milada Jonášová popisuje, že původní není ani vstupní brána do areálu Bertramky.
Výstava byla otevřena 23. června a další termíny budou zveřejněny na oficiálních stránkách Bertramky. „Bertramka bude otevřena dva až tři dny v týdnu celý červenec, srpen a dál."
Složitý osud Bertramky. Památné místo Mozartova pobytu patří mezi nejcennější české památky
Kdyby na Bertramce v letech 1787 a 1791 nepobýval Wolfgang Amadeus Mozart, asi nikdy by tato bývalá viniční usedlost číslo 169 na pražském Smíchově nebyla známá po celém světě. Pozornost soustředěná na osobnost slavného skladatele také specificky ovlivnila stavební osudy tohoto místa. O tom, že oficiálně patří mezi nevýznamnější památky České republiky, rozhodla vláda, když ji začátkem roku prohlásila za národní kulturní památku.
„Nyní jsme ve fázi, kdy budeme podávat grant na Ministerstvo kultury. Podávali jsme ho už před dvěma lety, ale z formálních důvodů nám nebyl udělen. Teď ho budeme podávat v září," říká Milada Jonášová s tím, že vlastník Bertramky, Mozartova obec, chce v příštím roce pokračovat v rekonstrukčních pracích. Už před sobotní mezinárodní vědeckou konferencí a vernisáží výstavy byla dokončena nejen oprava schodiště, ale také drobné úpravy interiéru. Problémem však i nadále zůstává černá skládka na soukromém pozemku v lese nad Bertramkou, na které žijí bezdomovci.
Související
-
Chátrající památky: Kubelíkův rodný dům i barokní dvůr, ve kterém vařili pivo
Když kolem nich projdete, okamžitě si všimnete opadané omítky, posprejované fasády, vysklených oken a také toho, že některým lidem slouží jako odpadkové koše.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
