Když kolem nich projdete, okamžitě si všimnete opadané omítky, značně posprejované fasády, vysklených nebo zazděných oken a také toho, že některým lidem slouží jako odpadkové koše.
Vysklená okna, zabedněné dveře, zdevastovaná fasáda, děravá střecha, zarostlá zahrada. I tak vypadají některé budovy v Praze, které jsou spoustu let bez využití a postupně chátrají. V novém seriálu Mozaiky jsme se zaměřili na vilu, nádraží, palác a industriální areál. Zajímalo nás, kdy tyto stavby vznikly, čím jsou architektonicky významné a jak by se daly v dnešní době využít. Nejprve jsme se ale ke každé z nich vydali.
Přitom jde o historicky i architektonicky významné stavby. V pokračování seriálu Mozaiky o chátrajících a opuštěných stavbách jsme se tentokrát věnovali rodnému domu světově proslulého houslisty, bývalým městským lázním a areálu, ve kterém dominikáni vařili do konce 19. století pivo.
Rodný dům Jana Kubelíka
Někteří lidé si této drobné stavby při ulici U Plynárny v pražské Michli ani nevšimnou, pozornost jiných naopak upoutá okamžitě, především značně poškozenou fasádou. Přízemní domek se sedlovou střechou je od února 2017 chráněn jako kulturní památka. V roce 1880 se v něm totiž narodil světově proslulý houslista Jan Kubelík. Stavba zároveň patří mezi poslední doklady původní domkářské zástavby v Michli. Naše spolupracovnice Kristýna Dolejšová se byla na zchátralý a nevyužívaný domek podívat a pak o něm mluvila s památkářkou Magdalénou Wells z Národního památkového ústavu.
Dominikánský dvůr
Logo|foto:Český rozhlas
V pražském Braníku stojí barokní památka ze třetí čtvrtiny 17. století, ve které dominikáni vařili do konce 19. století pivo. Následovaly přestavby, po kterých část prostor sloužila například jako kino, sklady nebo k administrativním účelům. Dominikánský dvůr je, až na několik výjimek, léta bez využití a postupně chátrá. Památkově chráněný areál tvoří například barokní jádro, kaple, konírny nebo pivovar. Dnes ho má ve správě Městská část Praha 4. Kristýna Dolejšová se k němu vydala a následně si o něm povídala s památkářkou Pavlínou Dolejskou z Národního památkového ústavu.
Bývalé městské lázně
Bývalé městské lázně na Albertově|foto:Martin Štěrba, ČTK
Bývalé městské lázně na pražském Albertově mají stejně jako spousta jiných chátrajících a opuštěných staveb zdevastovanou fasádu, zazděná okna, ale také svůj příběh. Kristýna Dolejšová se k této budově navržené na přelomu 20. a 30. let minulého století vydala a poté si o ní popovídala s památkářem Jiřím Chmelenským z Národního památkového ústavu. Dozvěděla se informace o jejich historii, architektonickém významu, ale také o plánech na jejich využití.
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
