Jaroslav Achab Haidler: Král řezník. Starý pesachový příběh z revolučního roku 1848 v Alsasku
V sobotu (12. dubna 2025) večer začíná Pesach. Svátek nekvašených chlebů patří k nejdůležitějším židovským svátkům v roce. Připomíná židům, že Bůh vysvobodil jejich národ z egyptského otroctví a otevřel mu cestu ke svobodě.
Pesachová tradice sahá až do časů před darováním Tóry na Sinaji. S Pesachem který v židovské diaspoře trvá osm dní (letos tedy až do neděle 20. dubna 2025), je spojena řada pravidel, příkazů i zákazů. Slavnostním setkáním celé rodiny je sederová večeře. Židé ale například nesmí jíst ani pít po celý Pesach nic kvašeného (chamec), ani mít něco takového v domě. To býval pro obchodníky nebo výrobce kvašených nápojů problém, s kterým se museli vypořádat. V praxi to znamenalo svou živnost na období Pesachu někomu spolehlivému prodat a po svátcích ji znovu koupit zpět.
Herec a překladatel Jaroslav Achab Haidler v ní převyprávěl prastaré „ercejlungen“, které si v potrhané čítance přivezl v polovině devadesátých let z Izraele. Byly psány v jidiš a ušít jim košilku z češtiny byla výzva a dobrodružství, vzpomíná autor. Jsou silnou výpovědí o síle víry a jednotného společenství, rodiny nebo obce, a morální a duchovní posilou.
Díky řadě detailů vychovávají čtenáře obrazem slova. Často až anekdotickou zkratkou vysvětlují, proč stále ještě vykonáváme, prožíváme a snažíme se naplnit obsahem všechno to, co se praktikujícím židům mohlo už dávno stát jen jakousi rutinní povinností, stále víc a víc sevřenou spárem Všekomerce – podobně jako se to děje našim Vánocům a Velikonocům, říká autor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Martin Františák: Mlčení. Příběh chátrajícího statku, který ovládá nejstarší člen rodu
-
Václav Kahuda: Proudy. Ponořte se do spodních vod života a jeho literatury v Četbě s hvězdičkou
-
Karel Čapek: Věc Makropulos. Mistrovské drama o touze po nesmrtelnosti ve skvělém obsazení
-
Alena Zemančíková: Praskolesy. Každé rozsvícení lampy na nočním stolku rozžehne dávné vzpomínky
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.