Alena Zemančíková: Citrusové háje
Když jsem poprvé navštívila Itálii, ještě několik týdnů po návratu jsem pořád koukala na mapu, na ten tvar boty, moře ze všech stran, hory po celé délce jako zip a nahoře Alpy jako kožešina z beránka. Snad žádná jiná země na světě nemá tak všeho dostatek, žasla jsem. A hned vzápětí jsem žasla dál: ale jak to, že jih Itálie je tak chudý?
Přečetla jsem různé knihy, abych se dozvěděla, v čem to vězí. A tak se mi dostala do ruky i knížka anglické milovnice zahrad Heleny Attleeové, která se věnuje příběhu italských citrusů.
Čtěte také
Dočetla jsem se, že citrusy – mandarinky, pomeranče a pomela – pocházejí z Asie: z Číny, Malajsie, ze svahů Himaláje. Velice snadno se kříží mezi sebou, takže vzniká množství hybridů. Křížencem je i citron.
Já ale nechci mluvit o citrusech, nýbrž o mafii.
Až dlouho poté, co se podařilo zavést pěstování citrusů na Sicílii (což se stalo v 11. století), přišlo se na to, že citronová šťáva je stoprocentním lékem proti kurdějím (že je to vysokým obsahem vitaminu C se nevědělo, ale účinky byly očividné).
Čtěte také
Sicilské citrony nakupovalo ve velkém britské i holandské námořnictvo, v 19. století už pluly lodě, naložené citrony a pomeranči, do Ameriky. V roce sjednocení Itálie (1860) vydělala sicilská produkce citrusových plodů víc než kterákoli jiná zemědělská činnost. A spolu s tím byly v citrusových hájích mezi městem Palermo, horami a mořem dovedeny k dokonalosti spekulace, vydírání, zastrašování a kšeftování s vodou a ochranou. Tam překonala moc mafie veškerou myslitelnou moc politickou a své praktiky rozšířila i přes oceán.
Mafiánský přístup ke sklizni citrusů je takový, že od sadaře vykoupí sklizeň citrusů předem, dlouho před dozráním. Cenu samozřejmě diktuje mafie. Zadruhé na sklizeň pošle svoje lidi, místní obyvatelé práci v sadech při sklizni nedostanou. Balírny a expedice citrusů jakož i export ovládá rovněž mafie. Tahle pro ni výnosná praxe přivedla citrusové sady na Sicílii nakonec k úpadku.
Čtěte také
Po několika soudních procesech s mafií v 80. letech 20. století, kdy padaly doživotní rozsudky za několikanásobné vraždy a atentáty na politiky, policisty a soudce, došlo k pokusu vrátit citrusové sady do okolí Palerma v podobě botanické zahrady a chráněné produkce, připomínající tradici někdejší sicilské prosperity. V obchodu s citrusy se ovšem mezitím zorientovali překupníci, kteří si mafiánské praktiky dobře osvojili. Je to stále byznys, spočívající na ilegálních přistěhovalcích, krutém vykořisťování, okrádání státu na daních a násilí.
V pěstování citrusů dnes Sicílii a jihoitalské Kalábrii konkurují země s levnější pracovní silou, jaká je v Africe, a s terénem, který je přístupnější pro mechanizaci, jako je třeba v Izraeli. Tam, kde se na Sicílii a na jihu poloostrova pěstování citrusů už nevyplácí, sady zmizely a nahradily je ohavné stavby.
Čtěte také
Vyprávěla jsem to své rodině na procházce v lese za naší vsí. Les je to smíšený, neutrpěl tudíž kůrovcem. Cesty jsou přesto rozježděné těžkými koly těžebních a přibližovacích strojů, v kolejích stojí půl metru vody. Proč musí být těžba takhle drastická, vždyť nejde o kalamitu, mohlo by se to dělat šetrněji? A moje děti, které v tom kraji bydlí, mi na to řeknou, že to je podobné jako s tou mafií v citrusových hájích: těžba je vysoutěžená předem, těžební rota jen přijede se svými stroji a vykoná, co dostane zaplaceno.
Zalesnění rovněž neprovádějí místní, na to má těžební společnost zase jiné lidi, kteří rychle vysázejí, co mají, a odjedou. Ani nebydlí ve vsi, ale v kdovíjakých ubytovnách u dálnice. Majitel je najímá v zemích s levnou pracovní silou, na Slovensku, na Ukrajině, v Rumunsku. Podobně jako současná produkce citrusů na Sicílii, i tohle lesní hospodářství je racionální ekonomická činnost se slušným ziskem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
