Petr Šourek: Skříňka číslo 66
Jdu do lázní. Všechny skříňky jsou plné, a tak mířím k číslu 66. Jsem v katolické zemi a šedesátšestky jsou volné ještě spolehlivěji než třináctky. Pohodlně zamykám své věci do prázdné skříňky.
V termálech se touhle dobou koupou hlavně starší lidé a maminky s malými dětmi. Nejenže se vyhýbají šedesátšestce jako čert kříži, doma mají solnou lampu! Sice s ní moc nesvítí, ale není to jediné ezo v jejich životě. Klaní se svatým obrazům. Pijí sice nezávadnou, ale taky nezázračnou vodu. Čtou horoskopy a chodí ke kartářce! Pokud jde o zdraví svých dětí, lásku a rodinné štěstí, pro jistotu se vyhnou každé černé kočce.
Čtěte také
Pověra je sice k smíchu, ale kázat rozum je ještě směšnější. Představte si bojovníka proti pověrám, jak se postaví na roh teplého bazénu a začne lidem vysvětlovat, že kombinace čísel slouží výhradně k odlišení skříněk.
Těžko představitelné, že? Není tedy libo užít médium? Třeba lázeňský rozhlas? Nebo rovnou televizní obrazovku? A oslovit celý pronárod pověrčivců, který se před hlasem rozumu skrývá v obydlích plných ezo harampádí, peníze pumpuje do šarlatánů a kupuje knihy dänikenů.
Co myslíte? Napraví se? Dají příště svoje věci do šedesátšestky? A do třináctky vesele zamknou svršky svého dítěte?
Čtěte také
Těžko. Nebude to fungovat. A ani bojovník proti pověrám se nepoučí. Možná je rád otravný nebo mu nevadí mluvit do prázdna. Pochopení spolehlivě najde mezi svými – v klubu podobných racionalistů. Víc než rozum tyto racionalisty spojuje přesvědčení, že jsou na správné cestě, když jako ten pověstný Sisyfos valí kámen do kopce.
Všimli jste si (já jsem si to uvědomil až teď), jaký zvláštní název si klub bojovníků proti pavědě a pověrám u nás dal? Sisyfos! Má to být ironie? Název přesně vystihuje problém toho klubu.
Sisyfos je symbolem chytrého člověka, který nikdy nezmoudří. Není hlupák. V antice Sisyfa pokládali za skutečného, biologického otce Odyssea, to po něm měl syn zdědit pronikavou inteligenci. Sisyfos dokázal ošálit smrt, Háda a Persefonu, jenom aby unikl zpátky mezi živé.
Čtěte také
Valení kamene je mytický trest, který redukuje Sisyfa na konstrukční vadu jeho hbité mysli. Sisyfova tragédie spočívá v tom, že rozum aplikuje nerozumně. Kdyby mohl, nechá kámen ležet a půjde zdrhat smrti. Což vyjde nastejno. Cesta k rozumu je Sysifovi uzavřena. Neumí přestat s tím, co nedává smysl.
Naši sisyfovci mají cestu k rozumu rovněž uzavřenou. Nemohou jinak. Dělají dál, co smysl nedává. Místo, aby rozum používali, raději ho hlásají.
Věří, že věda vymýtí pověry. Ale věda je v tom sama závislá na mnohem silnějším hráči. Pověry masově vytlačil kapitalismus, ne věda.
Čtěte také
Lidé dělají to, co jim přináší zisk. Kapitalismus vás motivuje spekulovat na hloupost druhých. Myslí si někdo, že je země plochá? Super, využijte jeho zabedněnosti a dovezte náklad kratší cestou. Plochozemec prodělá a nebojte, poučí se z vaší peněženky sám.
Motorem vědecké skepse je kapitalismus.
Smějete se číselným pověrám? Kupte dům číslo 13. Třináctky bývají levnější. A když se dnes lidé bojí mít děti? Mějte je vy! Školky budou prázdné, vaše dítě bude mít levné bydlení, snadno sežene práci...
Život je samozřejmě složitější. Vaše ratolest ročník 2025 si nebude mít s kým hrát. Ale chápete princip. Spekulace na iracionální obavy, hloupost a zabedněnost druhých je integrální součástí kapitalistické etiky. Nealtruistická spekulace na cizí pověru či předsudek způsobuje, že lidé dostávají rozum sami. Chytrému nemusíš napovídat a kopat hloupého? Proč? Nebude lepší ho oškubat?
Čtěte také
Za průmyslové revoluce se kněží radovali, že jejich staletý boj proti pohanským pověrám konečně začíná přinášet plody. Přitom své metody nijak nezměnili. Věřili, že kážou tak dlouho tak intenzivně, až... Až lidé přestali chodit i do jejich kostelů. Tak kapitalismus smetl pověry i bojovníky proti nim.
Kapitalismus vědu rozjel jako stroj na skepsi, aby ve všem hledala skuliny a investiční příležitosti. Jenže poslední dobou to docela vázne. Věda se nevyplácí tak jako před 150 lety. Vědecký výzkum má stále větší problémy s návratností. Vědci jsou málo draví, nejsou dost skeptičtí a nemají výsledky. To je skutečný problém, ne pověry.
Nejposlouchanější
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Povídky Samuela Becketta, Maeve Binchyové, Williama Trevora, Edny O'Brienové a dalších autorů
-
Günter Eich: Sabeth. Křehké podobenství o prchavosti štěstí s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli
-
Osudy Jiřího Grygara. Rozhlasové vzpomínky astrofyzika a popularizátora
-
Jean Paul: Doktor Škrtikočka jede do lázní. Rozmanité příběhy jednoho podivína a cynika
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.




