Agnès Vardová byla maximální autorská osobnost

Agnes Vardová
Agnes Vardová

V pátek 29. března zasáhla svět zpráva o skonu Agnès Vardové, legendy nejen francouzského filmu. Filmové Reflexe přinášejí ohlédnutí za její nápaditou filmařskou kariérou.

Autorka filmů Cléo od pěti do sedmi, Všichni možní sběrači a já nebo Bez střechy a bez zákona natáčela dokumentární a nezávislé filmy, ale začínala jako fotografka a v pozdějších fázích své kariéry se taky prosadila jako multimediální umělkyně a autorka invenčních galerijních instalací.

02821545.jpeg

„Agnès Vardová nevyšla z filmového prostředí, ale z divadelního a z fotografie. Ze všech francouzských filmařek 60. let se dokázala posadit nejvýrazněji,“ charakterizuje ji v debatě v pořadu Reflexe David Čeněk z Katedry filmových studií FF UK. „Díky vlastní produkční společnosti měla nevídanou svobodu a byla prototypem auteurské osobnosti. Natáčela pouze a jen o věcech, ke kterým měla osobní vztah. Označení Vardové za matku, případně babičku francouzské nové vlny, které se někdy používá, mi vždycky připadalo trochu hloupé a nemyslím, že by se jí samotné líbilo, ale novou vlnu předznamenala způsobem vzniku, produkce i distribuce,“ říká David Čeněk.

Krátký film, základ státu. Úspěch francouzského filmu začíná v Clermont-Ferrand

40. ročník filmového festivalu v Clermont-Ferrand

Jubilejní 40. ročník největšího filmového festivalu zaměřeného na krátkometrážní snímky právě skončil ve francouzském Clermont-Ferrand. Organizátoři vybírali z více než 6000 přihlášených snímků.

Dobrým vstupem do jejího díla může být snímek Cléo od pěti do sedmi, který je zároveň proto-feministickým dílem. Film vypráví o dvou hodinách v životě zpěvačky, která čeká na dost možná fatální výsledky lékařského vyšetření. Není to jen tím, že film o ženské postavě netočené ženskou režisérkou, ale také to, že Cléo od pěti do sedmi ve svém průběhu vymění pohled na ženu jako objekt za její perspektivu. Cléo se stane očima filmu. „Já bych z každého desetiletí doporučoval vybrat si jeden její film a podívat se na něj. Cléo od pěti do sedmi, její kalifornské filmy, Všichni možní sběrači a já nebo Bez střechy a bez zákona,“ dodává David Čeněk.

Francouzská režisérka Agnès Varda (na snímku z května 2018)

Vardová si totiž nepěstovala jednotný autorský rukopis, ale klíčem její tvorbě je kombinace osobního přístupu a témat s politickým a společenským přesahem a hravý humor a nápaditost ve způsobu, jak jsou její filmy pojednané. „Příkladem může film Štěstí vytvořený podle děl impresionistů například s barevnými zatmívačkami anebo galerijní instalace Vdovy z Marmoutier, která je ohromnou koláží lidských pocitů,“ říká David Čeněk. „Vzbuzovala pozitivní pocity a bylo z ní cítit, že má ráda život a lidi kolem sebe. Její film Bez střechy a bez zákona je vlastně filmem o ošklivosti a o svobodě, není vůbec veselý nebo vřelý, ale přesto je velice lidský.“

Poslechněte si celý záznam vysílané diskuse, která se za odkazem díla Agnès Vardové jako zásadní francouzské filmařky pokusila ohlédnout. Pětici filmů Vardové můžete vidět zde. Poslední snímek, autorský masterclass-autoportét Varda par Agnès, premiérovaný letos v únoru na festivalu Berlinale, můžete sledovat na youtube kanálu stanice ARTE.

Spustit audio

Související